Vlámu se do škvír mezi tvá žebra
jedno mi daruješ
abychom zvěčnili pouto
v rovině svátostné konvence -
přiškrceni stehy
vyhloubeni z podoby
měkce vyhloubeni
z palčivého bělma života
„To tehdy na počátku všeho se sehnul nade mnou spícím a roztrhnul žebra, jedno vzal, z klece těla vyňal srdce a dal jí ho; nebo alespoň část. Ona mě nechala v místnosti se zrcadlem, byly tam i všechny cesty. A když jsem se podíval, když jsem se nad lesklou plochu sehnul, viděl jsem její tvář."
10.01.2024 21:02:43 | Nikotin
Myslím, že bych si od J. Topola toho měla přečíst víc.
Takže... děkuju za tip :).
10.01.2024 22:54:34 | ukrytá v máku
... sobě rovni...
Velmi rád jsem četl...
08.01.2024 20:22:48 | RadekČ
Těší mě to, moc. Děkuji za Tvé čtení a zanechaná slova, kterých si nesmírně vážím...
08.01.2024 21:23:23 | ukrytá v máku
jo, to by šlo... :)
27.06.2023 21:05:09 | Philogyny
Aniž bych chtěl být nějak moc přísný, musím napsat ..............SUPÉÉÉR!
23.04.2023 14:02:44 | Koala
Život je palčivě krásný, viď Adame..
první synu, první milenče, první manželi...:-)
23.04.2023 10:19:05 | básněnka
Všichni jsme z podstaty Adamem a Evou...vyhloubeným dotekem duše...
Děkuji Ti za krásné zastavení :)!
23.04.2023 17:46:14 | ukrytá v máku