Sti.e.sk v kostech
Sti.e.sk v kostech
Anotace: ....Když ostré s tupým se kříží...."spouštěčem" byl život sám a básnická sbírka Františka Vrby na "talíři"/děkuji/.....
Smutek ji stekl
pod bílou košili
napnutá je
jak šípem luku
na bolném kříži
v kostech se šílí
tupí se soulad
jak ticho v hluku.
Do pulsu komor
propadlo chvění
bosá je v sobě
po kamenech stisk
zezadu hýbe se
k jistému chtění
ztratí se nohama
když ztráta je z.r.isk.
Smutek se vsákl pod košilí.
Komentáře (26)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Kéž vytřepeme z pod košil všecky své smutky a nalezneme naději, milá Jitřenko
17.09.2023 17:03:27 | Akrij8
Tak plížím se Tvými řádky a ochlazení v nich cítím
snad s jitrem rána zas vyměníš košili,za tu nadýchanou...
Objímám na dálku,aby Ti rozkvetla hvězdička na čele...
Nejsi tady sama,máš modré přátele ,kuk :-)
16.07.2023 07:07:52 | Danger
páni... a já ji málem minula... jsem ráda, že ne... si do dneška odnesu to chvění Jitu*
13.07.2023 08:37:12 | Sonador
...Ano,ano Sonn,tetel se pokud možno blahodárně.....Ji./úsměv/..a nezapomeň prosím.....Tě...../úsměv/
13.07.2023 13:50:23 | jitoush
Tvé řádky se mi moc líbí, Jituško.
Ano, Františkova sbírka inspiruje, promlouvá...
Stejně tak i Tvé texty...
:)!
09.07.2023 17:24:44 | ukrytá v máku
...Makověnko,vážim si Tvého názoru i pocitu....ráda to "něco"vyprovázím do světa a pokud to u někoho aspoň krapet zarezonuje,tak to je nejvíc.....Ji./úsměv/
09.07.2023 21:49:41 | jitoush
To je moc dobře a díky za to, že nás necháváš k sobě nahlížet...tak trochu pod povrch...čteš se krásně!
09.07.2023 21:54:27 | ukrytá v máku
Děkuju! Velmi mě těší, že moje slova můžou někoho ovlivnit, a to tímto směrem.
Děkuju, fakt!
08.07.2023 10:08:51 | vrbák
...Tož občas u mě něčí verše fungují jako "spouštěcí mechanismus"...přečtu si a začne se i dohromady s mými momentálními zážitky či stavy odvíjet mé poetično....
Párkrát se mi to stalo....a ráda to v anotaci "přiznávám",hlásím se k tomu...Ji./úsměv/...Tak teď u Tebe...jinak...to já děkuji...
09.07.2023 21:45:49 | jitoush
Mám to úplně stejně! Občas něco přečtu v próze a evokuje mi to obraz poezie. Zapisuju si to, stejně tak příběhy každodennosti, co potkám venku. Je potom úžasný se v tom i rok zpětně hrabat a napsat z toho nový text. Ta slova se vždy samy přihlásí. Po čase.
10.07.2023 20:23:28 | vrbák
...Jejda...tak to taky/úsměv/...A kromě zážitků samotných,vyprávění a tak se k tomu "zdroji" u mě přidává i film...ale ty impulsy mohou přijít odkudkoliv....a usmívám se,kousek papíru a tužtičku mám vždy někde nadosah....někdy i v noci člověk procitne a ona ta slova odkudsi proudí.....Ji.
12.07.2023 14:32:07 | jitoush
Tos mě zaskočila. Františka Vrbu vůbec neznám. Jen Pavla Vrbu. Ale báseň je to parádní. Pravda že, "život sám... "
Pěkná upoutávka a prima počtení Jituško*
06.07.2023 00:21:33 | šerý
až smutek steče po těle a vsákne se do země pod jejíma nohama, zase se napřímí pohlédne do modrého nebe a zaslechne blížící se zpěv slavíků***ST*
05.07.2023 20:51:40 | Frr
...Ona stále vidí modré nebe a zpěv ptáčků jarabáčků je pro ni spojením.....frrrrrr........"nice to meet you"......frrrrrrrr......Ji./úsměv/
P.S.Zpěv jednoho ptáčka připomíná to mezi závorkami.....tou intonací....a není to příznačné ,tak hezky po ránu..../úsměv/
06.07.2023 09:24:59 | jitoush