Cesty a lidé

Cesty a lidé

Nemám rád lidi s hlavou v oblacích

řekl mi chlapec na zastávce

dívala jsem se právě po mracích

a on že prý spěchá do své nové práce

Zakopl o mou tašku plnou přání

omlouvám se mu s tónem patosu

on že prý to ho nezachrání

a v tom mi kapka cvrnkla do nosu

Zastavil se a zvedl svoje oči

k mým, co se dívaj zase do nebe

nechtěla bys zatím někam skočit

než se ta hrozná bouřka přežene?