Anotace: Co neprožiješ, nedoženeš
dnes půlím věty, dělím slova
odřezky házím na kompost
zde hnijí ze slov, již celé světy
co kdysi psal jsem
já pro radost
však nemám času už moc nazbyt
neb pevnost těla převzal třas
i dikci slov, jež kdysi zněla
má nabubřelá
pomíjivost
pomine vše i co je skryto
v předpeklí ráje neodžito
na cestě mojí
té na věčnost
Srdečná smutná slova života.
Však čas teď neřeš,
nech jej klidně běžet,
užívej si život,
co tě tíží v mysli výhoď.
Co nás čeká z toho neměj strah,
nějak bylo, nějak bude zas.
Třeba lépe, v novém těle... světě...
11.08.2023 06:24:09 | Marťas9
Neodžito jen toliko, kolik člověk marnotratně nepobral. Někdo si zástupně neschopnost ukájí osobní hrdosti a dutiny času, mu to jednou spočítají.
Však myslím, že ty v marném davu, vždy pozvedl si hlavu... myslím, že žít si uměl. Jsou to jen indicie ale, že živé. Tak denně je desítky důležitějších myšlenek, nežli těch o konečnosti a smrti. Na ní netřeba myslet, postačí jí brát jako součast našeho života a být s ní do budoucna smířen. Tedy alespoň já to tak mám a život si i v maličkostech užívám*
10.08.2023 14:32:20 | šerý
Krásná Čendo a asi bych ti chtěla říct, že máš v sobě síly víc, než spousta těch, co si myslí, že jim Svět leží u nohou. :-)
10.08.2023 09:18:50 | Dreamy