Raná dospělost

Raná dospělost

Když začinal můj  „dospelý“ život,

vnímala jsem jen to hezké, smrt se mi vzdálila

Užívala jsem si trávy a vína a nevnímala hodin tikot.

První láska, která mě nutila býti jiná mě nakonec  spálila.

 

Nic není zadarmo děvče,

Poznej i bolest a budeš milovat více,

Nikdo však nepocitíl moje duševní křeče,

Pravdu díte Moudrosti,

Studem mám rudé lice.

S ranou vzpominkou dospělosti.

 

Láska, pravda, robota a životní koloběh,

Že by člověk někdy zdech,.

Zamilovaná jsem párkrát byla,

Věřila ve změnu,

Co je však duší dáno,nezměníte – ať je to pouhá čerň, nebo přespřílišná bělost po třicítce,

Najednou jsem oslovována dámo

A mám jiné hodnoty – černobílá zdá se být dramatem

I duha po dešti je barevná, tak jak v životě začneš vnímat po dvacítce.

Život bez bolesti a krás by nebyl  životem.

 

P.S. Poříd si kaleidoskop – někdy vidíš jasné obrazy a někdy jen střípky, které si musíš poskládat