Gospel 2

 

Dlhšia, ale je tu pre vás. Gospel 1 tu síce nie je lebo som ju nikde nezdieľal ale vznikla asi pred desiatimi rokmi. Gospel 1 je jedna z mojich prvých básní. Nachádza sa len na jedinom mieste, koho zaujíma kde, rád vám na to odpoviem v správe. Keď som si našu spoluprácu znova prečítal, prvé čo mi napadlo, že toto je najlepšie možné pokračovanie starej básne. Preto Gospel 2. Želám vám krásny deň, drahí priatelia a ničím nerušené čítanie :) P.S. nezabudnite na úsmev :)

...

 

Víra je mocná, dává nám sílu.

Křídla se roztáhnou,

my směrem k nebi, snad až do vesmíru

můžem se díky tomu rozletět.

Můžeme z ptačí perspektivy shlédnout celý svět,

co najednou je menší, než se nám kdy zdál.

 

I ty jsi vzlétl jako já a svými křídly máváš opodál

a možná právě teď ti dochází,

jak hloupé je spoutávat lidskou mysl provazy.

Že láska v srdcích je dar z největších,

že bát se cítit ji už by byl sám o sobě hřích

a úsměv tváři sluší více nežli smutku stín,

i když je život plný tak ošklivých vin.

Lidí co chybují, lidí, co slepí jsou!

 

Aj keď bez šiat ale oblečený do viery,

aj keď hladný ale oblečený do viery,

aj keď mocný ale chránim krehké,

aj keď krehký ale nebojím sa mocných

naša myseľ spája alebo delí

hranice nečakajú niekde v poli

sú v našej mysli, keď ich tam dáme

roztiahnime krídla a leťme

pretože buď postavíme múry

alebo zasadíme semená

a zožneme ich plody

pár múrov už stojí

ale možno je už čas,

čas ich pár zbúrať

áno, znie to desivo

ale radšej mať rád ako sa báť,

radšej sa smiať, než sa sťažovať

 

Ti co se za mamonem pachtí, mrzačí duši svou

a snad jim vůbec nedochází,

jak ubližují sami sobě, že ženou se tím do nesnází-

-hrozí jim permanentní nespokojenost.

 

Dávide, příteli, takovým potřeba je říci: „Dost!“

Zbořme ten jejich oltář nadutosti,

dřív než z nich samých zůstanou jenom kosti

do hrobu uložené, hlínou zasypané.

A než i nad nimi kněz pronese své „AMEN“

 

Môžme sa uživiť, zarobiť

celé pohorie peňazí

kto to vie, nech sa darí

nedokonalosť nevadí

ale za bohatstvo si nekúpiš čas,

oveľa viac je vychovať

seba, svoju myseľ

disciplína sa tvorí

keď sa ti nechce,

tvoje sny sa zhmotňujú

keď sa ti nechce,

nadšenie je fajn

ale kde ste

keď vidíte koľko míľ

treba zdolať a koľko chvíľ

odopierania nás na tej ceste čaká

odhodlanie, snívanie, viera a práca

to sú pevné piliere

nebudeš mať schody zo zlata

keď rieka prúdiaca

medzi mysľou a srdcom

nebude zlatá