Na školení o bezpečnosti práce
Sedla jsi si vedla mě, má průvodkyně v lásce
A já místo soustředění
Dal jsem se do veršování
Jako bohyně tu mlčky sedíš
Ani o mně vůbec nevíš
Chtěl bych ti říct tisíc vět
A do tvých očí hledět smět
Úsměv tvůj, co rozehřívá
Když se ve tmě rozednívá
Tvé oči plné laskavosti
Zájem můj teď upřednostni
Ať poznáme, co v nás se skrývá
Vždyť osud na nás dva se dívá
Chtěl bych usnout vedle tebe
Ráno tě mít hned u sebe
Hýčkat tě a opatrovat
Ve všem moct ti důvěřovat
Projít s tebou kus mé cesty
Schovat tě do své bezpečné vesty
Zažít spolu ráj i peklo
Vždyť společné nám svítí světlo
Chtěl jsem ti mou báseň předat
A další verše pro tebe hledat
Než-li jsem však odhodlal se
Přišel ten, kdo více zalíbil se
Venku na tebe už tvůj rytíř čekal
S tebou pak odtud rychle spěchal
Tak zmizela má lásky bohyně
A já pomyslel si: Osude, jsi sv*ně
Skvělý, ale tentokrát kašlu na romatiku a říkám na rovinu, poslední řádek je the BEST!!! A krásně tě v něm cejtim:-):-):-) **
13.03.2024 17:41:33 | cappuccinogirl
Příště to chce být rychlejší a v kapse mít připravený verš pro každou příležitost.
13.03.2024 16:21:55 | Tomcat
Bohužel by mi verše nepomohly, když už měla jiného chlapáka. Ale pár veršů bych si připravit mohl, to je pravda :-)
13.03.2024 18:52:30 | fisus