NADIVOKO

NADIVOKO

 

 

ohýnek a moře z hvězd

svět zmenšuje se

do spacáku

 

 

zběsile vzdychám

v tlustém svetru

milování za soumraku

 

 

mléko

v plecháčku mraků

rozbřesk ohřívá

 

 

vytahovat bramboru z ohně

na vlastním kousku země

co je naše

berem si

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor Vivien, 21.05.2024
Přečteno 262x
Tipy 58
Poslední tipující: Gaspi03, Krahujec, Iva Husárková, Dejvis, Tom4594, vůně mraků, Lexi, piťura, Jiří I.Zahradník, Alala, ...
ikonkaKomentáře (29)
ikonkaKomentujících (13)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Výborně napsané s duší hodné a citlivé, rovné ženy.

13.10.2024 11:55:47 | Krahujec

líbí

Díky moc, snažím si to držet, i s přibývajícími roky:-)

13.10.2024 11:59:21 | Vivien

líbí

Fantastiko, jak slovy nevyjádřeno, nemám slov:***

04.07.2024 11:21:56 | Dejvis

líbí

No ahoj Dejve, moc děkuju, že nahlédls. No léto začíná a začíná už opět nadivoko. Balím a valím:-)

04.07.2024 11:28:25 | Vivien

líbí

úžasná poezie

styl
který je Tobě tak vlastní

celé to zní tak povědomě

protože je to ,,samozřejmé,,
a vnáší to klid

protože takhle by to mělo být

a protože my
kteří jsme sešli z cesty
potřebujeme číst takové řádky
abychom získali zase naději
že se můžeme vrátit
na cestu...

14.06.2024 09:54:14 | piťura

líbí

Krásně doplnils moje psaní Petře, svou upřímností a lidskostí, všechno to naše bloudění a nacházení, a dá bůh, najdem co najít máme, dojdeme tam. Někdy víc lopotně, občas nám to trvá dýl, ale v zásadě, nakonec vydechnem, že to nebylo až tak těžké, když dáme na intuici a vysadíme pochybnosti nebo univerzální pravdy. Dokonce, i když cestou "zhřešíme", poděláme všechno co se podělat dá, přesto, je třeba sobě důvěřovat, že přece nejsme špatní, že naše smysly nelžou a všechny prohřešky jsou jen krok za krokem posunout se za svým štěstím. Protože ta cesta je - jdi za štěstím*

Tak tě objímám a až zas potkáme se .. budeme vědět.

děkuju, moc ti děkuju Petře

14.06.2024 14:47:27 | Vivien

líbí

Jo kdyby spacáky mohly mluvit... :))

13.06.2024 19:34:04 | Jiří I.Zahradník

líbí

No, kdeže jim konec .. Ale občas se přistihnu, že "by to ještě šlo" :-) Díky!

13.06.2024 19:39:16 | Vivien

líbí

No,baže kde je jim konec. Dík za nostalgické vzpomínky.:-)

13.06.2024 19:55:56 | Jiří I.Zahradník

líbí

Parádní - vzpomínková;)

30.05.2024 03:06:14 | Alala

líbí

Díky Alalo, potěšilas!

02.06.2024 23:25:28 | Vivien

líbí

oko...

27.05.2024 13:37:38 | enigman

líbí

už bylo :-)

02.06.2024 23:26:35 | Vivien

líbí

....Ano...ano....ano....ano......každé sloce a slovům,která vyjadřují vše....
Viv,děkuji za připomenutí ,že stačí tak málo ke štěstí.....a toulat se......Ji./úsměv/....líbí se mi Tvá báseň...

25.05.2024 22:03:48 | jitoush

líbí

Toulat se je super, když je to navíc i ve dvou .. Jituš děkuju.

02.06.2024 23:32:18 | Vivien

líbí

......Mimoděk jsem se zatoulala k Tvé básničce a propojilo se mi to s mojí vzpomínkou,kterou jsem vetkla do mého psaní na podobnou notečku v klidnějším hávu...Ji./úsměv/

13.10.2024 20:26:45 | jitoush

líbí

Jaj, a kterou?

13.10.2024 21:58:50 | Vivien

líbí

.....Tu poslední...

13.10.2024 22:07:50 | jitoush

líbí

krása... s mě úplně navnadila:) jen si vzpomenout, kde ten plecháček a spacák mám:/ někde je i stan! jen jsem ho dlouho neviděla:D

23.05.2024 22:12:50 | Sonador

líbí

Tak si představ, že jsem udělala inventuru camping a mám tam teda velký renonc, stanu chybí ložnice, karimatka pouze jedna vydrolená a poctivý lunchc zmizel z pultů dočista. Zbyly "jen" ty úzké mumie:-) Katri díky!

02.06.2024 23:39:35 | Vivien

líbí

Tak to já “možu!”

Asi jsi holka do nepohody

A na “pohodu”

Ach

23.05.2024 21:27:26 | kudlankaW

líbí

To nevím, jak kdy:-) ale určitě platí, když miluješ, tak musíš ..

23.05.2024 21:37:51 | Vivien

líbí

jééééjej-až jsem se celej zasnil a roztetelil vracečkami paměti...rád jsem v mládí i postmládí svém osamocen i s přáteli nadivoko vyrážel na cesty-ne cesty****jo jo..

21.05.2024 13:56:46 | Frr

líbí

Svět je pošahaný kdečím, cedulky, zákazy, varování. Je fajn občas místo angličtiny oprášit i KPZetku. Dokud můžeme .. Mám radost, když přispěju třeba jen k milé vzpomínce, uvědomění. A mávám do Prahy, ztracená ve Ztracence :-)

21.05.2024 20:17:10 | Vivien

líbí

Občas je ten svět o dvou lidech a minimu prostoru ten nejpestřejší:-)
Pěkná, Vivien!

21.05.2024 12:46:11 | Žluťák

líbí

Usmívám se. Ono i velká postel s mnoha polštáři je příjemná. Život je barevný a je umění mládnout. Díky žlutý!

21.05.2024 19:58:29 | Vivien

líbí

Krása, Vivien.

21.05.2024 12:03:00 | mkinka

líbí

Právě jdu od tebe, děkuju.

21.05.2024 19:55:10 | Vivien

líbí

Jsem ráda.

21.05.2024 20:32:38 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel