Pozornost otočit
o 180 ° dovnitř,
položit otázku,
všichni moudří
dobře radí:
KDO JSEM JÁ?
Jednoho dne
odpověď
sama se zjeví.
To když pozornost
sama v sobě
spočine,
člověk zjistí,
že to stále je,
nalézt to nejde,
jen uvědomit.
Pocit já
vzniká
v osobní mysli,
za myslí je
prázdnota,
bezčasovost,
nepojmenovatelnost
a z toho tryská blaženost.
Já nejsem mě,
je to složité i prosté.
Já nejsem mě,
co počíná se z touhy,
bolestí se rodí
a s lehkovážným spěchem
ve starostech roste.
Já nejsem mě, moje tělo,
chatrná jistota a nejisté vzpomínky,
Já nejsem mě,
moje myšlenky a názory,
pšenice a plevel, čas co kámen tvrdý rozdrolí.
Já nejsem mě,
moje víra a děti,
Ani nejsem mojí prací tou prodejnou běh...
když z hnízda Pleteného
Do světa širého se rozeběhnou.
Já nejsem mě,
Já jsem Já...
a vše, co zbývá.
Via negativa
29.06.2024 07:02:31 | Tom4594
https://cs.wikipedia.org/wiki/Apofatick%C3%A1_teologie
29.06.2024 11:32:57 | Tom4594
Netušila jsem, že jsou i taková náboženství. Jediné co je jisté je já, ale vlastně ani to není úplně pravdivé, já je jen když je uvědomovano. No i když vlastně když spím a pak se vzbudím, tak vím, že jsem i ve spánku nějakým způsobem musela být, nebo jsem v tu chvíli nebyla? Vím, že nic nevím :)
29.06.2024 18:38:43 | paradoxy
....Čisté.....Ji./úsměv/
26.05.2024 06:53:15 | jitoush
Ano, úsměv letí zpátky :)
26.05.2024 18:20:46 | paradoxy