Socka

Všechno zlato, co se třpytí

nenahradí luční kvítí

vůni lesa, měkkost mechu

ani horkost Tvého dechu. 

Všechny krásy tiše planou

Ty je ovšem dáváš stranou

blyštivost a pozlátka

to jsou Tvoje lízátka. 

Možná časem pochopíš, 

že to zlato bylo kříž

co Tě šťastnou neudělá

protože jsi další chtěla. 

A tak jsi tam a já tady

smutný jsem a bez nálady

však svobodný a nesobecký

ve Tvých očích přízrak socky.