Jako kočka koťata, jedno, druhé, třetí,
kéž jste všechny v pořádku, moje drahé děti.
Každý den a každou noc, kdo a proč se mračí?
Někdy mluvit netřeba, jenom pohled stačí.
Že se bránit neumím, mírná jsem až příliš,
Možná jednou rozeznáš, jak se ve mně mýlíš...
Pro sebe ne - ale pro ně umím tasit drápky,
tak bez dobrých úmyslů drž se radši zpátky.
Občas se mi poztrácejí někde různě v okolí,
nevadí, však nepatří mi, jen ať nic je nebolí.
Navíc Osud pravidelně, a většinou zakrátko,
pošle zase mámě kočce další smutné koťátko.
Prý mě lidé soudit můžou, nemám život běžný.
Poslužte si, beze všeho, tvrdý je i něžný.
Radši než se trpně poddat lítosti a představám
obracím se ke sluníčku, ke všemu, co tady mám.
Můžu dávat lásku, soucit, někdy pocit bezpečí,
doopravdy funguje to, což je na tom nejhezčí.
žádné opuštěné kotě nemusí se už víc bát.
Máma kočka, dokud žije, bude za ně bojovat.