kartuší spoutaný
oslavuji slzobraní
při konečném nedočkání
své bílé vrány
laskám ji drobečky snů
kdo však ví, zda-li
na horizontu v dáli
ucítí prosbu
s vůní rozmarýnu.
ne
snad ji nespoutali.
..i slzobraní úsek života..
etapa, kterou všichni máme prožít
a pak tu zkušenost zkus prostě jenom vložit
do rejstříku svých emocí - ať je tam ochota
znát, chápat, z čisté empatie k sobě jako k okolí
ale když skončí - nechat ho být, ať už tak nebolí :)
p.s. - z názvu se mi okamžitě vybavila pohádka Hrátky s čertem (jak na anděla řval Pešek jako Lucifer - ty Bíílá vrááno :))
12.10.2024 11:37:55 | šuměnka
Sám spoutaný - výjimečnosti (kterou hřeješ) přeješ svobodu...tak to je wow...pokud teda v tom neplavu a nejsem úplně vedle
(tu možnost připouštím, jsem grogy)*
11.10.2024 18:00:30 | cappuccinogirl