Anotace: odezva na podvědomí a na indicii shora (zdroj: text Simon&Garfunkel)
P o z d r a v i l a jsem temnotu: „tě pic…"
(páč je to moje stará známá – a mimochodem: dost šarmantní dáma
taková Diane Keaton šmrncovního vzhledu)
I on s ní přišel promluvit / a byl tam taky Dalajláma
předla se nit o představách, i vkrádání se tiše / oba měli co říct
ovšem to moudří muži povětšinou mají
(já stejně tak to zatím ještě nedovedu)
Semena ve spánku jsou zasévána do hluboké skrýše
tak jako představy se zasazují hlavám a zběžně občas krájí
se stálou připomínkou obklopenou vším tím zvukem ticha nepopsatelným…
…v neklidných snech kdo kráčel sám jak dým
v tom labyrintu úzkých uliček a chladu / tak ví, jak neklid chutná
jak duní kroky temnoty, když nad lampou je kutna
a pod ní svatozář – jen pošetilcům pro náladu
a pro oči zas záblesk neonů
dotknout se ticha – aspoň jen z úcty, z bontonu…
…pak zahlédnout těch deset-tisíc lidí
a netroufnou si vyrušit ty zvuky ticha bez hranic…
** vezmi mě za ruku – nic méně – a nic víc **
podávám ruku, šumící vílko
zachyť ji, kdykoli budeš chtít
neucukne*
PS: kamkoli ty zasadíš semínko, vyklíčí:-)
22.10.2024 16:49:41 | cappuccinogirl