..spavoTichá..

Anotace: odezva na podvědomí a na indicii shora (zdroj: text Simon&Garfunkel)

P o z d r a v i l a  jsem temnotu: „tě pic…"

               (páč je to moje stará známá – a mimochodem: dost šarmantní dáma

                       taková Diane Keaton šmrncovního vzhledu)

 

I on s ní přišel promluvit  / a byl tam taky Dalajláma

předla se nit o představách, i vkrádání se tiše / oba měli co říct

ovšem to moudří muži povětšinou mají

                              (já stejně tak to zatím ještě nedovedu)

 

Semena ve spánku jsou zasévána do hluboké skrýše

 

               tak jako představy se zasazují hlavám a zběžně občas krájí

se stálou připomínkou obklopenou vším tím zvukem ticha nepopsatelným…

 

               …v neklidných snech kdo kráčel sám jak dým

        v tom labyrintu úzkých uliček a chladu / tak ví, jak neklid chutná

               jak duní kroky temnoty, když nad lampou je kutna

a pod ní svatozář – jen pošetilcům pro náladu

                              a pro oči zas záblesk neonů

                                            dotknout se ticha – aspoň jen z úcty, z bontonu…

 

…pak zahlédnout těch deset-tisíc lidí

• co hovoří - a neřeknou si zhola NIC
• co poslouchají - aniž naslouchat by uměli či chtěli
• co mají oči dokořán - a nevidí, co vidí
• co píšou songy – jejichž slova nikdy nesdělí

 

a netroufnou si vyrušit ty zvuky ticha bez hranic…

 

                       ** vezmi mě za ruku – nic méně – a nic víc **