Potřeba být nejlepší, navzdory věku.
Asi bezdůvodně, pozvednout směnu.
Po pár měsících, přišla nabídka.
Vedoucí směny, trnová koruna.
A to mám pocit, že jsem si naběhl.
Když jsem ji přijal, bezdůvodně podlehl.
Možná jen proto, abych zbavil se lejstra.
Uhasil cigárko, ale směna zas zpustla.
Tak se teď ukáže, od prvního října.
Jak se jim budou, rozkazy přijímat.
Od nejmladšího v historii, jo to bude skřípat.
Po měsíci vedení, zestárl jsem o rok.
Stav to není ideální, zvlášť když je tu podstav.
Na minutu přesně, nebo o deset jich pozdě,
přece se to neposere, on to nějak zkousne.
Kopal bych si hrob, kdybych tohle neřešil.
Tak si do něj lehám, když pracoviště opustil.
Půlku směny nezvěstnej, druhou zas jen kecy.
Podstavem ruce svázaný. Plný zuby týhle směny.
Opravdu ze života. Práce s lidmi je někdy krása, někdy ta nejtěžší práce...Zbývá nepopulární řešení "vychovat nebo vyhnat". Pokud to ovšem jde...
18.11.2024 14:37:06 | Lighter