propojení ze dna

Ulice páchne hříchem

neonové kaluže se třesou v napětí

a mezi zdmi se hemží tisíce snů

s roubíky v ústech a svorkami na těle



On natahuje ruku

snad pokyn k výstřelu

důtky porcují jasmínem protkaný vzduch

jako kapky deště porcují pískovec

tam někde za městem

kde vlci mohou výt bez výčitek

a nechat kožich v korunách stromů



Bolest, závan hvězdného prachu

v nějž se vše opět obrátí

Pot jako kapky vosku

který se v opiovém opojení rozlévá na prsou

Krev jež mravenčí blahem, jako memento přítomnosti

která nikdy nebyla tak skutečná

cigareta pálí v zátylku

kouř poníženě objímá místnost

a staré trny se zarývají pod nehty

prostupujíc skrze chodidla až po mramorově se třesoucí krk

obepnutý horkými prsty



Jsou už dlouho unavení

z té hry na lidi

a tak brzy ulehnou

k dlouhému spánku

aby se mohli konečně

procházet bosí v lesní trávě

snít v životě jiných

a cítit bolest

jak pulzuje skrze okenní tabule

a roztéká se pod žárem pouličních lamp