Ve tmě
slévám každé neodbytné ticho
nenadálá křehkost
vyvěrá pod tvou kůží
odlitky modliteb
ztěžka zasychají na ústech noci
Vnímám slévání ticha jiným výrazem pro lásku... Tvá poezie je mně velmi blízká, děkuji...
14.01.2025 20:51:16 | RadekČ
Radku, já děkuji...nesmírně...za Tvá vnímavá slova. A nápodobně...:)!
18.01.2025 22:19:21 | ukrytá v máku
.....Možná pak nad ránem ....s ranním robřeskem, modlitby omyté svítáním rozpustí se do nového dne a zanechají nás vědoucí,možná.........Ji.
Síla Tvé poezie ,milá Maku, je onen přesah,který do ní vnášíš tak jemně a s určitou lehkostí........je v Tobě přítomen , a tak modeluješ svůj poetický prostor zcela přirozeně a plynule........najít ono zrnko a zasít....a u Tebe vyroste,neboť zavlažuješ.......po svém......../úsměv/
13.01.2025 21:03:03 | jitoush
Jitušenko moje milá :), Ty máš dar pohladit slovy. Děkuji. Nesmírně. Tisknu si ta slova. K srdci.
13.01.2025 21:33:33 | ukrytá v máku
udělalo mi to vizuál odlévaného olova
a ty zvláštní tvary různých modliteb
13.01.2025 09:09:01 | šuměnka
Krásná obrazotvornost, "slévat ticho" je obrat který mě hezky polechtal v břiše. :)
12.01.2025 22:32:57 | šmorajs