Za 5 měsíců, rok,
Neudělala jsem ani krok,
od doby co zemřel si mi před očima.
Už nikdy nebude to takové,
nikdy neuvidím tě jíst buchty makové
Už nikdy nebudu cítit to tvé objetí,
Ale musím říct, ze jsem se stala trochu obětí.
Tak smutek zapíjím sklenicí, proudem vína
a v mé hlavě není nic, jen dlouhá bez smyslů díra.
Díra v hlavě z alkoholu, možná bych s tím měla ubrat, možná trochu,
Zkáza a truchlení zahltilo v srdci mém velkou však plochu,
a tak nemůžu dál,
Další cigaretu si tedy na tvou čest dám,
a budu dál zapírat ostatním smutek,
Nakonec si přece jen utek.
Tak proč si neřek, nedal znamení.
Bolest mnou prochází,
jako když po tobě někdo hází ostré kamení,
a já byla slepá a neviděla to znamení, ale asi to tak mělo být, přece jen,
lidi o lidi přichází.
Tak jsem tu zas, protože ten přednes jsem neslyšel. Ještě tu nebyl. A musím říct - je to parádní, úplně jiná dimenze. Hlas je krásný a předčítáš nádherně. Velmi se to hodí k tomuto textu.
12.02.2025 21:56:54 | malé srdce
Zasáhlo do srdce, spojení textu, hudby, ten přednes, krásný, díky za odvahu sdílet, když lidi o lidi přichází
12.02.2025 21:37:59 | Kamikadze
páni, i mně se ten přednes moc líbí! nepřemýšlíš o slam poetry? ...je to celé moc dobré*
12.02.2025 19:50:22 | Sonador
Moc ti děkuji! Zcela upřímně jsem o tom nikdy nepremýšlela, nerada čtu cokoliv před lidmi :D
13.02.2025 12:02:30 | Alii
Nejen mluvenej projev, ale i ta psaná forma - oboje zachytilo, díky, je to silný dílo*
12.02.2025 19:50:06 | cappuccinogirl
Super!
Líbi se mi jak báseň, tak ten 'odfláknutý' - syrový přednes. Krásně koresponduje s obsahem, s tou apatií způsobenou odchodem někoho blízkého.
Byť prostovlasý... smekám!
12.02.2025 19:35:46 | Ž.l.u.ť.á.k.
lidi o lidi přichází - a tak to vždycky bylo
nicméně;
je tu ta energie - a ta se nevytrácí - dál plane svou silou
na tu se zaměř - a pocítíš, jak se k tobě vrací
:)
12.02.2025 11:19:30 | šuměnka