Schody
Schody
Stoupám po schodech,
aniž bych věděl kam.
Nevím, zda, mám jít dál,
tak nikam nespěchám.
Cikánka z ruky mi
vyčetla tutově.
Nahoře dozvím se
pravdivost o sobě.
Zábradlí držím se,
celé je od prachu.
Malinko těším se
i bojím od strachu.
Kolik jen zbývá mi,
přejít těch poschodí.
Nahlédnout do sebe,
kde nikdo nechodí.
Už stojím u dveří,
je to tak nesnadné.
Pomalu otvírám,
Pro Boha to snad nééé.
Komentáře (12)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
....Pohroužíme li se do sebe,může nastat nejedno překvapení.......líbí se mi ta humorná tečka,kdy to člověk,to nadmíru "důležité",tak trochu shodí........je dobré se nebrat přespříliš vážně...a zasmát se sobě samému.....Ji.
02.03.2025 18:50:00 | jitoush
...tomu se říká otevřenej závěr... zatra - co vidííííš??? :-)))*
02.03.2025 16:32:53 | cappuccinogirl
Moc pěkné - přímo si říká od ST. Tak ho tam sázím. Srdečný pozdrav z Prahy posílá Daniela
01.03.2025 21:42:44 | danaska
