Dílo Bludný Holanďan je básnická skladba s melancholickým námětem. Hořkost a marnost lidských snah zde autor umně vyjádřil prostřednictvím obrazů ztroskotanců krmících racky. Rozervané plachty a divoké větrymoře jsou symboly chaotického světa, kde životní pouto i cíle ztrácí smysl. Autor zde velmi sugestivně vykreslil situaci bez naděje na záchranu, kde všem toužícím je lépe odejít a nezdržovat se na tomto záchranném člunu – životní loupežníkovi prokletému tedy nezbývá nic jiného než se plavit dál.
Nicméně, k pojetí tohoto díla mohou být vzneseny také určité kritické připomínky. Zejména z hlediska struktury básně, některé verše jsou zbytečně dlouhé a těžkopádné. Dále, autorovo prosté a úsporné jazykové pojetí, které sice je výstižné, ale místy chybí mu hloubka. Z pohledu literární analýzy, bylo by zcela přínosné, kdyby autor více rozvinul kontext své básně.
V závěru lze shrnout, že dílo Bludný Holanďan je vynikající ukázkou poetické tvorby, která může být obtížně srozumitelná. Proto se domnívám, že pokud nebude čtenář pečlivě číst a najít si klíč k těmto obrazům, nebude moci dostatečně ocenit tuto skladbu.
29.05.2023