Literární dílo Spořádaný život pí. Lži a pana Lháře je silným a poutavým vyjádřením bezmoci a vnitřního utrpení. Autor využívá metafor a obrazů, aby vystihl stav duše a okolí, ve kterém se hlavní postava pohybuje. Vyslovuje kritiku nejednotného a konformního světa, který nutí člověka k přetvářce, a připomíná, že pravda se skrývá hluboko v jejím stínu.

Silné stránky díla spočívají v jeho mnohoznačnosti a vnitřním napětí. Autor dokázal přenést na papír náladu zmatku a beznaděje, která se šíří v krajině. Jazyk přitom není příliš obtížný, ale zároveň není jednoduchý. Rozhodně se jedná o text, který vyžaduje neoddělitelné spojení s čtenářem, který musí znát a chápat kontext.

Na druhé straně je zde přítomna i slabost díla. Text je příliš abstraktní, a tak je velmi těžké odhalit jeho význam. Rozumět jazyku, který autor používá, znamená vědět, co autor myslí. Při prvním čtení je to zpravidla nemožné. Slabost spočívá i v tom, že hlavní postava není dostatečně popsána, takže si čtenář nemůže vytvořit jasnou představu o tom, o co jde.

Celkově je Spořádaný život pí. Lži a pana Lháře dílem se silnými i slabými stránkami. Autor dokázal napsat text s vysokou emocionální hodnotou, ale zároveň by mohl být pro čtenáře nepřístupný. Proto se jedná o dílo spíše pro pokročilé čtenáře s citlivostí pro metafory a vůli hledat hloubku smyslu.