od: cappuccinogirl
Anotace: a vo tom to taky někdy je, dopr...život, Nany!!!
Kdykoli je třeba,
náruč otvírám
čokoládovým očím.
Úsměvu,
při němž růže na rtech rozkvétá.
A vinu k sobě
TEBE.
Protože vím,
že to potřebuješ,
že nechceš být sama,
na život,
bolest,
na trápení…
Jsi
jako malé dítě,
jež občas ztrácí
pevnou půdu pod nohama
a co nejrychleji
ji potřebuje najít.
V tvém pohledu
sto otázek,
však žádná odpověď.
A tak
ji s tebou hledám.
Tiším
zmatky v tvé duši,
hřeju srdce.
Slovy,
sebou!
A dělám to
i když vím,
že až ti bude líp,
zas
položíš mi
tu nejnemožnější
otázku,
kterou jsem od tebe kdy slyšela:
„Ccino, proč ty nejseš chlap???“
***
A proč já se tě nikdy nezeptám: PROČ SAKRA TY NEJSEŠ DUHOVÁ???
10.10.2023