od: Frr
Anotace: věnováno mému pasoukmenovci parausměrňovateli-přísnému kákoňovi
KÉŽ JSEM NĚKDY
ASPOŇ TROCHU ZÁŽIVNEJ
jako předkus urputnýho řečníka
jako náhodný spontánní čolek
čvachtající se v otčenáši utopené botky
pana faráře rozjímajícího na dně jezera
svěcené vody
jako ztopořený snoubencův úd
v mraveništi pilných empatických mravenečků
a jejich štědrých larev
jako stěny Altamiry
pokryté přemoudřelými Knížákovými invektivami
jako hranostaj vyhlížející hranu
co komu zvoní ve zvonici
zázračného kojence Bohuslava Martinů
jako zpocená pětitunka + vejtřeska
obě naložené nákladem paroží v říji
jako dýchavičný štolba blaženě se dusící
přízní obětavých houpacích koníků
a jejich překližkových hříbat natřených
voňavou fermeží šmolkově modré radosti...
19.10.2023