od: mapato
Anotace: náladovka
Foto: shogun
melancholie leží nad krajem
loukami i nad hájem
je pozdní říjen
lidé trávu pálí
a kdyby nebylo z ní dosti kouře
bílá mlha vše hned halí
do svého bílého závoje
někdy i meluzína jí k tomu zahraje
melancholie i mne popadá
a často povalí mě na záda
vzpomínám na mou babičku
tak ráda hřála se
i v tom nejslabším sluníčku
a můj děda?
ten ji škádlil jak se dalo
"bábo, proč zase upekla jsi
těch buchet tak málo?"
za každého počasí chodili pracovat ven
a já ještě v posteli
vychutnával svůj první vlhký sen
je to už tak dávno
skoro jako v pohádce
jsem přesvědčený i když je nevidím
že právě teď sedí ve své zahrádce
babička a děda
mám je tak rád
byli ke mě vždy tak milí
zdalipak teď taky cítí
tu tesknou melancholii?
31.10.2023