od: mapato
Anotace: věnuji mé ženě Marunce...
foto: mapato
slova umí spálit i dotyky něžné
jak hrdlo pijáka jen jedna sklenice Režné
něha slov těch samých úst
však nehlásá "tak dneska máš půst"
píseň ochraptělého pijáka
vyváží lehce nechuť pít další jen na stojáka
tak přineste nám mandle, ty slaný
a dolívejte, sklenky jsou zas už prázdný
bylo mi šestnáct tobě tak deset
doba pionýrskejch šátků a školních besed
doba prvních pokusů zajet holce po kalhotky
v blůzce pak díra z nezatípnutý retky
a tak dále, vždyť to znáš
a přesto jen mě tak moc ráda máš
co to do tebe jen vjelo
že jen mě chtěla jsi dát to svý krásný tělo
tvou čistou duši žádný peklo by nechtělo
tak svěřila jsi ji právě mě, jsi moje zrcadlo
když do něj se dívám vidím tebe
skvost, jaký nemá ani nebe
slova umí spálit dotyky něžné
jak hrdlo sklenice Režné
obejmi mě svým dechem vykoupení
jsme navěky svoji, na sebe naladění
v dobrém i ve zlém
v srdcích náš životní emblém
okrášlený tvým pohledem
a tak říkáme si s nadhledem
neboj, my dojedem...
10.12.2023