Dílo s názvem "Zakláním hlavu" je krátký básnický výraz, který vyvolává dojem něčeho temného a dramatického. Autor v následujících verších odkazuje na akt zabíjení a následně upírá svůj pohled k nebesům. Zde začíná druhá sloka, ve které se autor vydává do světa snů, který způsobuje naklánění hlavy. Tato část básně má určitý tajemný nádech.
Další část básně spojuje snové a tajemné prvky s rozpětím rozbřesku duše. Tento slovní obrat znamená, že duše se postupně probouzí do světa a světlo rozbřesku vytváří jakousi zahalující tajuplnost.
Silnou stránkou tohoto díla je určitě jeho schopnost vytvořit tajemnou a temnou atmosféru. Autor používá jednoduchých a krátkých slov, ale dokáže je tak umístit, aby vzbuzovala dojem hlubšího smyslu a dávala prostor ke skládání vlastních obrazů a asociací.
Slabou stránkou tohoto díla je jeho velmi krátký rozsah, který neumožňuje širší vyjádření nebo detailnější rozpracování tématu. Mohlo by zde být více využito metafor nebo poetických prostředků, které by posílily přenos významu a zajímavosti básně.
30.12.2023