od: cappuccinogirl
Anotace: ...fysis...
Na klíně svůdce…svůdná,
v náručí hříšného…hříšná,
…roztoužená…
…žena…
která snad víc než on
je zmámená.
A třesou se jí kolena,
když všeptává se.
Když do ní
svými slovy
vlastní chuť k hříchu vkládá.
„Zkus milovat!“
To vroucně žádá.
A tolik svůdný je, když láká,
že ona ztrácí sílu,
ztrácí zábrany
a místo rozhodného ne
nerozhodné ANO z úst uniká.
Tichounké, vyplašené…
Však úplně stačí
k záplavě.
K záplavě políbení, doteků…
A pak…
Pak odhozen je náhle s šatem
všechen stud
a
rozehrána naplno
je hra
milostného chtění.
-
První
chvění
-
(to snad se ještě utají)
Však sten?
-
Ten...
...už ne!
Zaslechl jej
a v té chvíli
i čas stojí…v něm
a jejími hodinami
tekutý písek zvolna plyne...
A jako by to nestačilo,
on stále, zas a znova,
dobývá její svět.
A oplátkou svůj nabízí.
Ať taky okusí…
Pozná…
… Aáááách…
Už oba jsou jak v snách
a sama rozkoš vkreslila jim do tváří
úsměv tajemnější než ten, jímž honosí se Louvre.
Ne, oni nemohou se nabažit.
Nedokážou přestat.
A jenom prosí,
prosí všechny svaté:
„Pokud existuje konec všeho,
Ať nás dvou se netýká!
Ať zmizí
a rozplyne se v nedohlednu...
Ať do sebe jsme vklíněni
už navždy!“
10.01.2024