od: cappuccinogirl
Anotace: ...dnes jen tak o křídlech a úsměvu...
Když ptáci usedají do větví
a štěbetají světu pravdy, na něž krátká je i zemská tíž,
já půjčuji si jejich křídla
a zkouším létat
(a je mi lehko na duši v těch chvílích svobody).
A aby nejen z ptačí perspektivy,
ale i tady na zemi, mne těšil svět,
žiju z úsměvů.
Ty beru si.
Z každé rozzářené tváře, kterou potkám, vezmu opatrně kousíček
a skládám mozaiku.
A nabízím i jiným.
Věnuji. Vyměňuji. Dávám.
Pořádám každodenní akci
„GIVE A SMILE“
A snad proto můj úsměv ani na chviličku není stejný
(ale to nevadí, žít se s tím dá a šťastně).
Šťastně se žije s křídly.
Šťastně s více či méně proměnlivým úsměvem.
Šťastně se srdcem bušícím, jež naplněno láskou je až po okraj.
18.01.2024