od: Tomcat
Jsme oba blízko... i daleko...
Staccato bije v srdci...
Třešeň shazuje okvětní lístky
a lemuje cesty bílým sněhem.
Stavíme hrady z písku
na různých březích v bláznivém světě.
Za horizontem řeka nese člun tužeb,
které byly ukryty v duši.
Proud života nás unáší.
Bránit se nebo ne?
Oddat se touhám?
Přes všechny zákazy
se duše zoufale chce dostat
tam, kde nám k nohám
padají okvětní lístky
třešňových květů jako bílý sníh.
22.04.2024