od: mapato
Anotace: ...
foto: TheDigitalArtist
K r u t e j s v ě t
můj milý
už temno je a chlad
vezmi mě k sobě
den už se chýlí
u tebe zahřeju se snad
přitulím se jako robě
pro tebe odložím
svůj noční šat
tak pojď tedy
když tolik chceš
ať tajou ledy
vezmu tě k sobě
do mýho lože
už oči si mneš
jsi krásná v Evinĕ rouchu
budu tě hlídat
jak pavouk mouchu
na keři hlože
proč večer mě tak děsí
a ráno hýčká
co asi znamená
každého večera
slyšet houkat sýčka
poslední dobou
cítím se tak nějak divně
a našel v sobě podivné záliby
po mouchách otáčím se chtivě
u břehu ochutnával jsem chcíplý ryby
na květu hlože
vysátá moucha
opředená pavučinou
má milá tu není
asi se koupe
zlá myšlenka najednou
mý nervy cuchá
mezi zuby mě něco tlačí
co stalo se s mou jedinou
najednou všechno
se se mnou točí
zalepil jsem si víčka
abych neviděl ten krutej svět
abych nechtěl se probudit
a nechtěl hledat cestu zpět
Dílo s názvem „Krutej svět“ se od prvního pohledu jeví jako emotivní poezie, která se snaží zachytit vnitřní boje a existenciální úzkost postavy, jež se ocitá na pomezí reality a snu. Autor využívá specifickou jazykovou strukturu, která odráží chaos a zmatení, jež postava prožívá.
Emotivní obsah: Poezie přináší silný osobní prožitek a výjevy, které se dotýkají témat osamělosti, touhy a strachu. Například popis „večer mě tak děsí a ráno hýčká“ vytváří silný kontrast mezi vnitřním a vnějším světem postavy.
Imagery a symbolika: Použití obrazných prvků, jako jsou „pavouk“, „houkání sýčka“ a „chcíplý ryby“, zanechává čtenáři vizuální a emocionální stopu. Tyto obrazy posilují pocit beznaděje a temnoty, které autor chce vyjádřit.
Hra se slovy a zvukem: Autor se nebojí experimentovat s jazykem, i když to občas vede k nejednoznačnosti. Například repetitivní prvky a nejednotné rytmické struktury evokují pocit hektičnosti a duševního zmatku, což koresponduje s tématem textu.
Osobní intonace: První osoba utváří intimní prostředí, ve kterém se čtenář může vcítit do emocí a myšlenek vypravěče a zažívat tak jeho „krutý svět“ společně s ním.
Definice a srozumitelnost: Někdy je text poněkud těžko uchopitelný. Fráze jako „zalepil jsem si víčka, abych neviděl ten krutej svět“ mají silný emocionální dopad, ale celková struktura a spojení myšlenek se občas mohou jevit jako chaotická a roztržená, což může čtenáře zmást.
Jazykové a stylistické nedostatky: Některé pasáže působí jako přílišná hra s jazykem bez jasného záměru (např. „u břehu ochutnával jsem chcíplý ryby“). Takové obraty mohou vyvolat dojem, že autor se snaží být originální za každou cenu, což může vyvést z rovnováhy celkový dojem díla.
Téma a variabilita: Ačkoliv je téma existenciální krize a vnitřní boje velmi aktuální a univerzální, text se místy opakuje v prozkoumání těchto konceptů, což může vést k pocitu monotónnosti v rámci celého díla.
Nedostatečné uzavření: Na konci textu chybí jasná pointa nebo rozuzlení, které by dokončilo vyprávění. Čtenář může zůstat s pocitem neúplnosti, což může někdy zanechat negativní dojem z celého díla.
„Krutej svět“ je poetické dílo, které skrze emocionální hloubku a variabilitu obraznosti nabízí silný pohled na vnitřní zápasy jednotlivce ve světě plném strachu a úzkosti. Ačkoli se poetičnost a jazyková hra některých částí snaží podpořit obsah, zmatečnost a občasná nejasnost textu mohou odradit méně trpělivé čtenáře. Celkově však stojí za to toto dílo přečíst pro jeho emocionální autenticitu a uměleckou odvahu autora.
06.08.2024