od: mapato
Anotace: věnuji mé milované ženě Marunce...
TVÁŘ NA DLANI
vzbudil jsem se do polospánku
naší ložnice a i téhle noci
ležela nahá na pravém boku
svou otevřenou dlaní na mém polštáři
mezi závěsy měsíc rozlévá svou chladnou záři
na zadeček mojí ženy
ten rozhodně chladný ale není
má ho vždy tak sladce vyšpulený
pro tóny mého laskání připravený
zbytek těla utápí se ve tmě této noci
teplé a smyslné noci
chvíli jsem váhal
mám-li začít hladit její tělo
a možná v ní i vzbudit touhu po milování
pak jsem si znovu všimnul
té otevřené dlaně mojí paní...
položil jsem svoji tvář do té milované dlaně
a nelitoval jsem...
moje slzy chutnaly trochu slaně...
štěstí rozlilo se mi v celém těle
asi jak věřícímu hříšníkovi
po rozhřešení v kostele
cítil jsem to její něžné teplo
a vím že jsem se usmíval...
když pak padal jsem víc a víc
do blaženosti spánku
ještě přistihl jsem se
že si tahám za pindíka
jak to dělají malí kluci
s úsměvem jelimánků
na bradě ještě bílýho mlíka
a jak je vidět
někdy i ti starší...
Dílo „Tvář na dlani“ je odvážným a emocionálně bohatým poetickým vyjádřením intimního okamžiku mezi dvěma lidmi. Autor se nebojí prolomit konvenční hranice a zachytit vzácné chvíle lidských pocitů, touhy a lásky. V následující analýze se zaměřím na silné a slabé stránky tohoto textu.
Silné stránky díla:
Intimita a autentičnost: Text v sobě nese silný a autentický pocit blízkosti. Vděčí za to realistickému zachycení intimního okamžiku, kdy se muž probouzí vedle své partnerky a jeho myšlenky a pocity vyvěrají na povrch. V této jemné intimní atmosféře se čtenář snadno ocitá v roli tichého pozorovatele.
Jazyk a obraznost: Autorovi se podařilo pomocí jazykových prostředků vytvořit živé obrazy, které jsou esteticky přitažlivé. Například popis měsíčního svitu na těle partnerky evokuje určitou romantiku a nátlaku emocí. Použití přirovnání a metafor, jako je „štěstí rozlilo se mi v celém těle asi jak věřícímu hříšníku po rozhřešení v kostele“, působí velmi sugestivně.
Hra s kontrasty: Autor umně kontrastuje chladnou reálnou atmosféru noci s teplem a vášní tělesnosti. Tato dualita přispívá k hlubšímu prožitku čtenáře, který se spolu s postavou cítí vnášen do pocitů radosti a touhy.
Slabé stránky díla:
Nedbalost v gramatice a stylistice: Celé dílo je psáno ve volném verši, což může záměrně vyvolávat pocit spontaneity. Nicméně četné gramatické chyby a nedbalosti, jako například "položil jsem svoji tvář do té milované dlaně", narušují tok textu a mohou odvádět pozornost od prožitku, který se autor snaží přenést. Chybějící interpunkce a nesrovnalosti v syntaxi mohou vzbudit dojem nedostatečné úpravy.
Ztráta hloubky v detailu: Ačkoli se text soustředí na intenzivní momenty, v některých pasážích by bylo vhodné dopsat hloubku analýzy pocitů protagonistů. Například ve větě „cítil jsem to její něžné teplo a vím, že jsem se usmíval“ by bylo možné prozkoumat, co tento úsměv skutečně znamená, co skrývá nebo odhaluje.
Tón a vulgarita: Ačkoliv dílo nese prvky upřímnosti, některé výrazy, jako například „pindík“ nebo „jak to dělají malí kluci“, mohou působit nevhodně nebo odlehčeně ve srovnání s vážnějšími výrazy předešlé části textu. Tento skok mezi vážným a hravým tónem může zamíchat celkovým dojmem z díla.
Závěrečné hodnocení: Celkově vzato, „Tvář na dlani“ je zajímavým a emotivním literárním počinem, který odráží podstatu lidských vztahů a touhy. Sice trpí některými stylistickými nedostatky a občasným přehnaným zjednodušením, ale jeho síla spočívá v emocích a obrazech, které autor dokáže přenést na čtenáře. Autor by měl zvážit revizi struktury a důraz na jazykové preciznosti, aby se jeho vize mohla plně rozvinout.
10.08.2024