od: zase já
vzpomínáš na to léto
sto stupňů bylo snad
my říkali si Jde to
teď hlavně vydržať
my říkali si Bože
na Peklo chceš si hrát?
pak Smrt vytáhla nože
a začala se smát
kde jsi v tu chvíli byl
vzpomeň si
kde jsi v tu chvíli byl
čí bude tělo příští
když ostří vzduchem sviští
a nevinná krev prýští
kdo bude další cíl
prý přišli z velké dálky
se srdcem na dlani
že prý nesnáší války
marné umírání
Bůh prý jim značil cestu
až k nám, sem do kraje
v krvavém manifestu
nad námi vyhraje
kde jsi v tu chvíli byl
vzpomeň si
kde jsi v tu chvíli byl
když v davu sviští nože
Alláhu Akbar...cože?
proč opustils nás, Bože
kdo bude další cíl
Dílo s názvem „Solingen blues“ se na první pohled nese v melancholickém a temném tónu, který se snaží reflektovat složitou a bolestnou realitu válečného konfliktu a nátlaku, kterým jsou lidé vystaveni v těžkých časech. Autora lze vnímat jako citlivého pozorovatele, který se snaží zachytit niterné pocity a otázky lidské existence v kontextu násilí a smrti.
Silné stránky:
Emotivní vyjádření: Text velmi účinně evokuje silné emoce. Fráze jako “Smrt vytáhla nože a začala se smát” zachycují hrůzu a absurdnost situace, ve které jsou postavy uvězněny. Autor umně pracuje s kontrastem mezi lehkostí a radostí léta a těžkostí a vážností tématu.
Tématická hloubka: Že se dílo dotýká vážných témat, jako jsou válečné konflikty, otázky víry a lidské existence, ukazuje na autorovu ochotu konfrontovat obtížná, aktuální a univerzální témata. Vytyčování otázky "kdo bude další cíl" se v dnešním světě stává nadmíru relevantní.
Jazyková preciznost: Jazyk textu je účelný a efektivní. Autoři, kteří dovedou vystihnout komplexní porozumění pomocí jednoduchých slov, zasluhují obdiv. Vzniká tak prostor pro širší interpretaci a osobní zamyšlení čtenáře.
Slabé stránky:
Obraznost vs. abstrakce: I když autor pracuje s emotivními obrazy, některé pasáže mohou působit příliš abstraktně, což by mohlo některým čtenářům komplikovat srdeční propojení s tématem. Například fráze jako "v krvavém manifestu" zůstává ve sféře metafory a mohla by být pro někoho nejasná.
Repetice: Opakující se otázka „kde jsi v tu chvíli byl“ na jedné straně posiluje pocit naléhavosti a výčitek, na druhé straně ale může působit jako jednostranné posílení tématu. Měla by být použita s mírou, aby nedocházelo k monotónnosti.
Stylová jednotnost: Celkový tón a styl by mohl být ještě více prohlouben, aby se dostal pod povrch jednoduchého popisu událostí. Někdy se pro někoho může jevit jako příliš doslovný, a přestože je to zamýšleno jako prohloubení psychologie prožívání, je zde prostor pro větší nuance.
Závěr:
„Solingen blues“ je dílo, které oslovuje silnými emocemi, tahem k hlubšímu zamyšlení a smyslem pro dramatickou situaci. Zatímco některé aspekty by mohly být lépe zpracovány, celkové zaměření na hrůzu války a její důsledky pro člověka zůstává silným motivem. Autorovi se podařilo vytvořit dílo, které nutí čtenáře zamyslet se nad morálními a etickými otázkami naší doby, přičemž se zůstává věrný literárním tradicím vale a blues.
03.09.2024