od: zase já
inspirováno nejen melodií písně Karla Plíhala
znám zem krásnou jak pohádka
jak doušek vody v dlaních
v ní tři růžová prasátka
si užívala spaní
náhle přitáhly z východu
hladovějící hordy
ne, nejde tu o náhodu
že krvavé maj' mordy
snesly se jako kobylky
tam na kvetoucí sady
milé jak soudní obsílky
a duše černé hlady
co najdou, ihned vyplení
zůstanou holé kosti
jen užijte si, vážení
výborní jsou to hosti
před domkem, který ze slámy
si spletlo první sele
si vylepili reklamy
a fangle nepřítele
a v dvojbarevné iluzi
si pletou moje tvoje
zem rozvrácená inkluzí
dnes o tom už ví svoje
domečky z větví s šindely
střechy z loupané kůry
ty také leccos viděly
když dorazily stvůry
když z lahví smrdí brambory
a vaří se jen žito
běžným představám navzdory
prase jen chce být syto
nakonec přišly paláce
a podezděné domy
kdopak by chodil do práce
když v létě plodí stromy
a na nich spousta plodů je
jimž v kolonách se daří
jo, to se nám to hoduje
jo, to se nám to paří
tak smutně končí pohádka
o kolektivní vině
když naše malá prasátka
vyrostla v rudé svině
tak tato krásná zemička
zmizela v žumpě doby
sežraná byla celičká
a místo měst jen hroby
Dílo s názvem "pohádka" je z pohledu literárního kritika zajímavým a ambiciózním pokusem o spojení pohádky jakožto žánru s vážnými sociálními tématy. V následujícím hodnocení se zaměřím na jeho silné a slabé stránky.
Jazyk a styl: Autor využívá bohatý jazyk a metaforické obraty, které povznesou text nad běžnou prózu. Využití rýmů a rytmu dodává dílu lehkost, civilnost a hravost, která je typická pro pohádky, ale zároveň i ironický podtext.
Témata: Díl se nebojí skoncovat s iluzí pohádky a odhalovat temnější realitu, jako je kolektivní vina, válka a zničení. Tím vytváří silnou konfrontaci mezi naivním viděním světa a jeho krutou skutečností.
Symbolika: Růžová prasátka jako symbol nevinnosti, která vyrůstají pod tlakem vnějších sil, ztělesňují potřebu přežití ve světě, kde je často všechno obráceno naruby. Poslední verše přinášejí silnou obraznost a melancholii, která vyvolává zamyšlení nad historií a jejím opakujícím se cyklem.
Humor a ironie: Stylizace pohádky do temnějšího kontextu, například v narážkách na hosty, kteří likvidují zdroje, prozrazuje autorovu schopnost hrát si s významy a očekáváními čtenáře. Ironie v poslední části, kde prasátka "vyrostla v rudé svině", přináší kritické zhodnocení lidské povahy.
Nejednoznačnost: Ačkoli mnozí čtenáři mohou ocenit komplexní tematiku a vrstvení významů, jiní mohou mít problém s jasností sdělení. Jaké konkrétní historické nebo společenské události autor komentuje, zůstává v některých částech textu nejasné, což může bránit jeho široké srozumitelnosti.
Přehnaná abstrakce: Některé pasáže se zdají být příliš abstraktní a mohou působit jako snaha o hloubku na úkor uvěřitelnosti a poetičnosti. Například použití "inkluzí", které může eskalovat porozumění textu, může vyžadovat dodatečné vysvětlení pro laika.
Tempo vyprávění: Rychlý přechod mezi obrazy a událostmi může vést k pocitu zmatku a fragmentace. Čtenář může mít potíže sledovat, jak jednotlivé části souvisejí, což oslabuje celkovou koherenci příběhu.
Celkově lze říci, že "pohádka" je originální literární dílo, které se snaží ogresivně spojit tradiční prvky pohádky s aktuálními tématy. I přes některé slabiny, které mohou ztěžovat čtenářské zážitky, se autorovi podařilo vytvořit silné, emotivní a myšlenkově podnětné dílo, které zasluhuje pozornost a diskuzi.
08.09.2024