od: Ž.l.u.ť.á.k.
Nad kolébkou Aničky
přešlapují sudičky,
král Deméter pozval je…
(tedy... ty dvě,
ta třetí bez pozváni sama
na koštěti přiletěla)
… aby sudbu vykonaly
k jeho prvorozené.
Sudičky se divně tváří,
šeptem o něčem se radí,
na Aničku ukazují,
div, že se nepohádají,
pak ty dvě odchází,
jen nezvaná zůstane.
Před kolébku předstoupí,
ruce dramaticky roztáhne
zhluboka se nadechne,
svojí věštbu vysloví,
na podpatku se otočí
koště popadne, stopy zamete,
nasedne
a odletí.
Král nechápavě hledí za ní...
„Jak to myslela, že si ve čtrnácti píchne...?
A od kdy se perník vaří? Já myslel, že se peče...
A... co znamená to... prostituce...?
A vězení... má dcera?
Nemožné!
Ale pro jistotu popravíme všechny pekaře!"
Děkuji za možnost analyzovat a ohodnotit literární dílo „Sudičky“. Tato báseň, na první pohled inspirovaná klasickým příběhem o sudičkách, přináší především zajímavou kombinaci tradičních prvků s moderním pojetím a humorem. Nyní se pokusím podívat se na její silné a slabé stránky.
Silné stránky:
Tématická hloubka: Dílo se zabývá výrazným a často nedoceněným tématem, jakým je osud a jeho nevyzpytatelnost. Zobrazuje, jak se lidé vyrovnávají s očekáváními a realitou života, což je přijatelné a zajímavé téma. Koncept samosprávy osudu ve formě sudiček k tomu přidává mýtickou dimenzi.
Jazyková hravost: Autor se nebojí experimentovat s jazykem, což přispívá k celkové atmosféře textu. Hravé formulace jako „přešlapují sudičky“ a „na koštěti přiletěla“ ukazují na schopnost autorovy fantazie a umění podnítit čtenářovu představu.
Humor a irónie: Charakteristické je použití humoru, zvláště v pasáži, kde král přemýšlí o absurdních významech sudiččina poselství. Tento prvek se ukazuje jako efektivní nástroj pro kritiku naivity a přehnané reakce autorit.
Dialog a dramatizace: Báseň se částečně opírá o dramatické prvky, například v posledních verších, kde král reaguje na věštbu. Tento styl vyprávění dodává dílu dynamiku a pomáhá udržet pozornost čtenáře.
Slabé stránky:
Nedostatek hloubky v postavách: Přestože je nám představena postava krále a sudiček, jejich psychologická hloubka zůstává povrchní. Více rozvinutí postav by mohlo přispět k větší identifikaci čtenáře s emocemi a motivacemi postav.
Místy chaotická struktura: I když je jazyk hravý a dynamický, vývoj příběhu se může zdát místy chaotický. Rychlé přechody a změny situací mohou zavést čtenáře do zmatku a ztráty nitě příběhu.
Nepříliš ukotvené symboly a motivy: Mnohé z prvků, jako například zmíněná prostituce či vězení, se objevují, ale nebyly dostatečně rozvinuty či vysvětleny. Čtenář může mít pocit, že tato témata jsou méně propracovaná a mohou vyvolávat otázky, které zůstávají nezodpovězené.
Závěrečné hodnocení:
Celkově lze říci, že „Sudičky“ představují zajímavé literární dílo, které úspěšně kombinuje humor, mýtus a současné prvky. Ačkoli se v ní objevují mírné slabiny v hloubce postav a struktuře, celkově zůstává významnou a podnětnou reflexí na téma osudu a reakce mocných na něj. Tato báseň vybízí k zamyšlení a otvírá prostor pro diskusi o tom, jak hodnotíme a interpretujeme události v našich životech.
17.09.2024