od: Ž.l.u.ť.á.k.
Přiznejme si - je to div,
že je nám stále milé, blízké
(navzdory té povaze lidské)
slyšet kolem sebe smích.
Kolik válek zažili jsme
a kolik je jich před námi...
zlo svět saje jako klíště,
co bobtná... zdá se přežraný,
však s jídlem mu spíš roste chuť
a s ní ztrácí i zábrany
a z tlamy line se mu puch
když mluví... lže...
a podvádí...
ne každé klíště vytočit lze,
Zem točí se a nic...
přesto...
když se pro smích chvíle najde..
tak smějeme se...
pak trochu víc...
a za chvíli zas vše je snazší...
chceš slyšet vtip...?
a já znám další!
cha... tohle, že se vázně stalo?
neděláš si srandu, kámo?
táto, mámo poslouchejte...
to se zase nasmějete...
cha, cha..
chi, chi...
no ty vole...:-)
Přiznejme si - je to div,
však, díky té povaze lidské,
bude nám vždy milé, blízké
šířit kolem sebe smích...
Dílo s názvem „Smích“ zpočátku vzbuzuje dojem jednoduché, hravé poezie, ale při podrobnějším čtení odhaluje mnohem hlubší tematiku, která zasahuje do psychologických a existenciálních rovin lidské existence. Autor v textu zdůrazňuje paradox, kdy smích – jakýsi projev radosti a uvolnění – existuje uprostřed světa prostoupeného násilím, válkami a zlem.
Silné stránky:
Paradoxní kontrast: Autor skvěle zachycuje kontrast mezi temnotou lidské povahy a světlem smíchu. Tím upozorňuje na humanitu, na kterou bychom neměli zapomínat, ani když se ocitáme v těžkých časech. Tato dualita dává textu větší hloubku.
Dynamika a rytmus: Poezie má dobrou dynamiku. Opakování frází jako „Přiznejme si – je to div“ vytváří určitý rytmus, který je příjemný pro čtení, a navíc posiluje myšlenku, kterou autor vyjadřuje.
Hovorový jazyk: Použití hovorového jazyka v části s vtipy a smíchem dodává textu autenticitu. Respektování běžného mluveného výrazu vytváří blízkost k čtenáři a ukazuje, že i ve vážných tématech je možné vykouzlit úsměv.
Symbolika klíštěte: Symbol klíštěte jako představitele parazita, který saje zlo, je velmi výstižný. Tímto obrazem autor evokuje představu o nesmírné chamtivosti a narůstající destruktivnosti lidského chování.
Slabé stránky:
Matnost v některých místech: I když autor umně pracuje s obrazy, některé pasáže se mohou zdát poněkud roztržené a nezřetelné. Například přechody mezi vážnými tématy a lehčími, humornými výrazy občas působí nevyváženě.
Nedostatek hloubky: Ačkoliv se autor dotýká vážných témat, některé myšlenkové synapse by mohly být rozvinutější. V některých ohledech je text spíše náznakový, což může nechat čtenáře ve snaze o větší porozumění.
Opakování: Opakování některých frází může působit zbytečně, i když je to patrně zamýšlený efekt. V některých místech by mohl autor zvolit variabilnější jazyk, aby udržel pozornost čtenáře.
Celkové hodnocení: Dílo „Smích“ je cenným příspěvkem do poezie, které se snaží vyrovnat se s lidskou existencí v jejích nejtemnějších koutech prostřednictvím úlevného momentu smíchu. Přestože se text usiluje o hloubku a vyváženost, některé prvky by si zasloužily další elaboraci. V celku však jde o zajímavou, emotivní reflexi, která si zaslouží pozornost.
22.09.2024