od: MartinX
Šest modelů všechny stejné,
dohromady hlavy dejme,
Jak to, že jsou totožné?
Toť je zhola nemožné!,
Prší, prší, kryndypindy,
tomu ještě bude windy!,
Zatím ještě úsměv na rtu,
upustíme Slezskou hartu,
taky Šanci pod Lysou,
proto tady hráze jsou!
Prší, prší, stále chčije!
jeden neví vlastně čí je.
Stále chybí Heřmínovy,
problém to je sotva nový,
z Jeseníku Opavice,
doteče k nám vody více!
Prší, prší, celý den!
Až naprší povodeň!
Dílo s názvem „Povodeň 2024“ představuje poetickou reflexi na fenomén povodní, jenž se stal v posledních letech v mnoha regionech, včetně České republiky, závažným a často bolestným tématem. Autor využívá lehkého rýmu a čtvercové struktury, což z textu činí příjemné a snadno zapamatovatelné čtení. Při analýze tohoto díla je možné vyčíst několik silných a slabých stránek, které si zaslouží bližší komentář.
Rýmy a rytmus: Text se vyznačuje poměrně hravým jazykem a přirozeným rytmem, který z něj dělá snadno zapamatovatelný a melodický kousek. Hlavně opakování slov „prší“ vytváří atmosféru neustálého deště a narůstající frustrace.
Tématická aktuálnost: Povodně a extreme weather events jsou v současnosti velmi debatovaná témata. Text se podařilo propojit s reálnými místy a situacemi, což dodává dílu autenticitu a relevantnost. Zmínka o konkrétních lokalitách jako Slezská Harta a Jeseník navozuje konkrétní geografické konotace, které mohou být čtenářům blízké.
Humor a ironie: I přes vážné téma povodní se autor nebojí použít humor a ironii (např. „Kryndypindy“ a „windy“), což dodává dílu svěží tón a rozpuštění možného melodramatu. Tato lehkost je příjemná a činí text přístupnějším.
Povrchnost zpracování tématu: Přestože je téma povodní závažné, text se zdá být na některých místech povrchní a nahlíží na problém spíše ze srandičkového úhlu. Místy postrádá potřebnou hloubku, jíž by mohl reflektovat skutečné útrapy a důsledky povodní. Možná by bylo přínosné zapojit osobnější příběhy obětí nebo detaily, které by oživily emocionální náboj textu.
Struktura a konzistence: Ačkoli struktura rýmu a opakování ve většině pasáží dodává textu rytmus, v některých místech může čtenář vnímat nedostatek variabilnosti v tematické rozmanitosti. Některé verše se opakují v myšlenkách, což může vést k monotónnosti.
Jazykové variace: I když je dílo napsáno v hravém tónu, místy by mohlo těžit z rozšíření slovní zásoby či využití různorodějších jazykových prostředků, které by podpořily jeho tematickou hloubku.
„Povodeň 2024“ má své silné stránky, především v hravém užívání jazyka a aktuálním tématu, které rezonuje s mnoha čtenáři. Přes to všechno by však mohl autor zvážit prohloubení myšlenkového zázemí a rozšíření emocionálního rozměru své poezie. Toto by mohlo z díla učinit nejen zajímavý literární kousek, ale také podmanivou reflexi na naše současné klimatické problémy.
24.09.2024