od: MartinX
Lysá ráno slunce vítá,
a já spěchám popaměti,
na východě právě svítá,
moje tělo hangem letí.
Bučinkou zpět ke Korýtku,
nad Satinským vodopádem,
pamět vrací bezezbytku,
pouze chvíle před mým pádem?
…
Nad dolinou mlha stoupá,
leží na ní jako deka,
hle dole se dívka koupá,
zpěv se nese do daleka.
Vodu má už po ramena,
vidět je až dolů na dno,
ačkoliv jsou ponořena,
ňadra její patřím snadno.
Ve vodě jsou jako ryby,
laskají se navzájem,
oči moje bezpochyby,
sotva skryjí můj zájem!
Dívka vodou kráčí nahá,
vzpřímená jde, pohled smělý,
ani chvíli nezaváhá:
„Snad jsme se už neviděli?“
Všechno kolem tady křičí,
(ne že bych se ženy bál,)
"utrhni mne, nejsem ničí",
a já přesto běžím dál.
Pot mi teče po zádech,
vodopád se vzadu ztrácí,
zrychluji nač stačí dech,
pamět se mi zvolna vrací…
Možná vlčák na břehu,
co tam hlídal její věci,
dodal tomu příběhu,
dobrý šťastný konec přeci.
Dílo „Setkání pod Lysou“ je poetickým vyjádřením emocionálního prožitku, které se odvíjí v kontextu přírody a intimních mezipersonalitních vztahů. Autor se snaží vytvořit atmosféru nostalgie a touhy, kterou posiluje vítání slunce a přítomnost vody. Čtenář se ocitá na pomezí vzpomínek a současnosti, kde se prolínají krajinářské obrazy s osobními emocemi.
Přírodní motivy: Přítomnost přírody, konkrétně hory Lysá a vodopády, dodává textu líbivý a vizuálně atraktivní rámec. Přírodní elementy jsou umně spojeny s lidskými emocemi, což vytváří harmonický propletenec, který umocňuje atmosféru.
Hudebnost verše: Poezie je psána s citlivostí k rytmu a zvuku. Některé rýmy a opakování frází dodávají textu melodickou kvalitu, díky které se dobře čte a zůstává v paměti.
Emocionální hloubka: Text vyjadřuje silné city; autor se nevyhýbá introspekci a zkoumání vlastních pocitů touhy a úzkosti. Vytváří tak pouto mezi čtenářem a lyrickým subjekt, který se snaží vyrovnat se svými emocemi při setkání s tajemnou dívkou.
Symbolika a metafory: Využití symboliky (např. mlha jako metafora pro nejasnost pocitů) a metafor (např. voda jako prvek života a možnosti) zaujme čtenáře a nabízí prostor pro osobní interpretaci.
Nedostatečná hloubka charakterizace: Dívka, i když podaná jako objekt touhy, zůstává poněkud plochá. Autor by mohl rozvinout její charakter nebo příběh, což by přidalo více kontextu a hloubky do zobrazeného setkání.
Nedostatečné prokreslení příběhu: I když je dílo emocionálně silné, celkový narativ by mohl být lépe strukturovaný. Je zde velký skok mezi momenty vzpomínek a přítomnosti, což může čtenáře zmást.
Jazykové prvky: Některé výrazy mohou působit neobratně (např. „moje tělo hangem letí“). Ačkoliv se autor snaží o originální obraty, místy to působí křečovitě a odtrženě od přirozeného toku myšlenek.
Tón a styl: Někdy se v některých pasážích střídá romantický tón s lehkým kontextem surrealismu, což může být pro některé čtenáře matoucí. Místy by mohlo být užitečné více se soustředit na jednotnost stylu.
„Setkání pod Lysou“ představuje zajímavý příspěvek do oblasti české poezie. I když dílo obsahuje několik slabin, především v oblasti charakterizace a narativní coherence, poetická struktura a silné přírodní obrazy vytvářejí silný základ pro emocionální vyjádření. Autor má potenciál prohloubit své literární ztvárnění a zaměřit se na komplexnost mezilidských vztahů, což by rozhodně obohatilo jeho budoucí díla.
26.09.2024