od: mapato
Anotace: někdy je to těžký na tom světě...
foto: Pixabay
BARMAN V BÍLÉM
zklamání tančí mým tělem
bere mi bdění i spánek
všude jen šeď a šero
žádná barva
žádný libý tón
tak balím svůj duševní stánek
a jdu nikam, pro nic a sám
nic nevidím, neslyším
jen si tak vzlykám
zavřel jsem krám
nějak doplazil jsem se do baru "Naděje"
tam barvy spolu hovoří
a libé tóny přidají se
dívčí dech
touhou skoro se zastaví
obnažená prsa jí rudnou studem
a jakoby náhodou
v mých dlaních ještě chvíli pobudou
pak hlas slavíka
letní vůni štěstím zaplaví
ve večerním slunci rudém
usínající květiny šeptají ti tisíce něžných vět
"smím tu zůstat?" ptám se barmana v bílém
tady má duše ještě šanci má
že se uzdraví
prý zavírají zítra v pět...
co já ale tady
v týhle díře zvaný Svět?
Dílo „Barman v bílém“ je poémou, která se dotýká hlubokých témat existenciální bolesti, touhy po útěše a paradoxu lidského osamění v hemžení prostředí. Autor využívá obrazných metafor a symbolických odkazů, aby vyjádřil osobní krizi a hledání útěchy v místech, která mohou zdát chaotická a bezvýchodná.
Silné stránky:
Emocionální hloubka: Autor velmi přesně zobrazuje frustraci a melancholii, s nimiž se postavy vyrovnávají. Výrazy jako „zklamání tančí mým tělem“ nebo „nic nevidím, neslyším“ evokují silný pocit beznaděje a touhy po vnitřním klidu.
Vizuální prvky: Použití obrazů, jako je „bar 'Naděje'“, nabízí silný kontrast vůči pocitům beznaděje. Tato metafora vytváří příležitost pro naději i osamělost, jež se prolínají v každém verši.
Symbolika: Bílé oblečení barmana může symbolizovat čistotu, nové začátky, nebo naopak i prázdnotu – záleží na interpretaci čtenáře. Tohoto symbolu by se dalo dále rozvíjet, aby se prohloubil kontext emocí a očekávání postavy.
Hudební rytmus: Poetický jazyk a struktura textu připomínají písničku či melodii, což umocňuje emocionální dopad. "Libé tóny" a "hlas slavíka" naznačují, že krása a radost mohou být i v těžkých časech přítomny.
Slabé stránky:
Nedostatek struktury: Ačkoli volný verš může přispět k pocitovému vyjádření, někdy se zdá, že struktura básně postrádá konzistenci, což může u některých čtenářů vyvolávat pocit ztracenosti a znemožnit plynulé čtení.
Přílišná zjednodušenost některých pasáží: Některé výrazy, jako třeba „nijak nápadná“ anebo „tohle díře zvaný Svět“, mohou na čtenáře působit příliš banálně, což by je mohlo odradit od ponoření se do hloubky prožitků.
Nejasnost závěru: Konec básně, který odkazuje na zavírání „Naděje“, působí v určitém smyslu nedokončeně. To může u čtenáře vyvolávat otázky, ale také zanechávat pocit neuspokojení z otevřeného konce.
Závislost na klišé: Některé motivy (např. bar jako místo útěchy) mohou působit jako opotřebované, což může ovlivnit celkovou originalitu díla.
Závěr: „Barman v bílém“ je zajímavá báseň, která má potenciál oslovit čtenáře svou emocionální hloubkou a symbolikou. Přesto se potýká se strukturálními problémy a nedostatkem originality v některých prvcích. Autor by mohl experimentovat s formou a stylistickými prostředky, aby prohloubil komplexnost své básnické výpovědi i příběhu, který usiluje vyprávět.
11.10.2024