od: Jordliana
Anotace: A já prosím ještě vrásky nevídám.
Vědění
Polykám jedno za druhým
a stejně mám příšerný hlad.
Hele, jak je můj orgán prázdný, prosím, jen se račte podívat!
Přijatých chutí si vůbec nevšímá,
ta nezbedná nádobka bezedná,
a ta rychlost látkové přeměny do nicot! Ta rychlost je přímo vražedná.
A okolo mě je tolik sladkých myšlenek
smotaných jak cukrová vata do vět!
Škoda, že pár jich rozpouštím v zapomnění a pár jich nechávám rezivět.
A najednou mi zničehonic došlo,
teď když vrásky vídám čím dál víc,
největší vědění lidského ducha je, že nevíme vůbec …
ale vůbec …
nic.
Dílo s názvem „Vědění“ je zajímavou ukázkou moderní poezie, která se zamýšlí nad složitými tématy jako je existence, poznání a pomíjivost lidského života. Autor použil osobitý jazyk, který je jak emotivní, tak introspektivní, což dává dílu určitou hloubku a hutnost.
Silné stránky:
Originalita námětu: Báseň se zaměřuje na paradox poznání a neznalosti. To je téma, které rezonuje v mnoha filozofických a literárních dílech. Autor však přistupuje k tomuto tématu osobně a reflektuje vlastní zkušenost s hnacími silami znalostí a jejich nedostatky.
Jazyk a obraznost: Použití obrazných vyjádření, jako je „cukrová vata do vět“, vytváří živé, emocionálně nabité obrazy, které upoutávají čtenářovu pozornost. Metafory jsou efektní a dobře vystihují vnitřní konflikt postavy.
Emoční hloubka: Prožitek hladu po vědění je výstižně popsán skrze pocit nenasytnosti, a to nejen ve smyslu fyzickém, ale také duševním. Tento dualismus přispívá k silnému emočnímu náboji básně.
Struktura a rytmus: Ačkoliv báseň má volnou formu, je těžké přehlédnout její vnitřní rytmus, který napomáhá k plynulosti textu a odráží myšlenkový proces protagonistky/ protagonisty.
Slabé stránky:
Přílišná abstrakce: V některých částech může čtenář mít problém se ztotožnit s vyjádřením pocitů a myšlenek. Například pasáž o rychlosti „látkové přeměny“ může působit jako odklon od osobní roviny a obtěžkat čtenáře spíše technickým než emocionálním vyjádřením.
Nedostatečné rozvinutí některých motivů: Některé myšlenky, které autor zahajuje, nejsou dostatečně rozvinuty. Například narážka na myšlenky, které se „rozpouští v zapomnění“, by mohla být prozkoumána hlouběji, aby se čtenáři nabídla uspokojivější reflexe.
Zavádějící přechody: Občasné skoky v tématech a myšlenkách mohou čtenáře zmást, což oslabuje celkovou soudržnost textu. Plynulejší přechody by mohly posílit strukturu básně.
Závěr: Celkově je „Vědění“ zajímavým dílem, které se odvážně dotýká hlubokých témat lidského poznání a existenciální úzkosti. I když má své slabiny - především v oblasti soudržnosti a rozvinutí některých motivů - přesto zasahuje do podvědomí čtenářů a vyzývá je k zamyšlení nad vlastním vztahem k vědění a neznalosti. Autorovy jazykové dovednosti a obraznost učinily z tohoto díla insigurovanou studii lidského ducha.
17.11.2024