od: mapato
Anotace: příběh...
obrázek: mapato (kI
ZVRHLÝ PŘEDSTAVENÍ
do řas padá ti rumělka
za chvíli slunce půjde spát
ani to však netuší
mou bolest v duši
netuší jak mám tě rád
do řas padá ti rumělka
pod nimi oči tvé bloudí
avšak ty mé nevidí
až uvidí možná se zastydí
jak ty mé na tobě loudí
do řas padá ti rumělka
brzy už vystřídá ji stín
slunce schová se za mou píseň
možná že i ucítí mou tíseň
pak snad nabídneš mi svůj klín
na řasy stín zvolna ti usedá
už halí zpola i tvé tělo
které na mém klíně
objímal bych ne zrovna líně
až to tvý tělo krásně by znělo
opřena o skálu
moře jí nohy omývá
prsa jí skrývá barevný šál
jako by se o ně bál
slunečních paprsků ubývá
skáču do moře
a plavu co mi síly dají
už abych tě držel v náručí
nic jiného mi nestačí
s mým tělem si vlnky hrají
náhle rozevřela svá stehna
a zaklonila svou krásnou hlavu
mezi stehny jí ruka kmitá
pak rozkoší jak zpitá
dívá se jak k ní plavu
poslední vlna mi pomáhá na břeh
konečně cítím oblé kamínky
stáčím pohled po mé vysněné
až tam k té skalní stěně
zas zůstanou mi jen vzpomínky?
místo u skály bylo prázdné
ta dívka už tam není
jen na zemi ležel barevný šál
jako by se mi smál
hrála jen pro mě to svý zvrhlý představení?
Dílo „Zvrhlý představení“ je zajímavým příkladem moderní poezie, která se snaží prozkoumat složité city touhy, ztráty a vzpomínek, a to prostřednictvím evokativních obrazů a poměrně intimních motivů. Pokusím se nyní provést analýzu tohoto textu, zaměřuji se na jeho silné a slabé stránky.
Imagery a symbolika: Text využívá silných a živých obrazů, zejména obraz přírody a moře, které symbolizují emoce a vnitřní stavy protagonisty. Pojmy jako „do řas padá ti rumělk“ nebo „slunce schová se za mou píseň“ dávají čtenáři živou představu a cítění atmosféry okamžiku.
Intimní a emotivní náboj: Dílo projevuje hlubokou intimitu a touhu. Hlavní postava se snaží vyjádřit své city k druhé osobě, a to prostřednictvím popisů tělesné blízkosti a smyslových detailů. Prvky jako „opřena o skálu“ nebo „náhle rozevřela svá stehna“ přinášejí do textu sensualitu.
Hra s jazykem: Autorka zřetelně hraje s rytmem a melodií veršů. Některé pasáže jsou téměř hudební, s opakujícími se frázemi, což posiluje pocit touhy a nostalgie.
Odráží existenciální otázky: Text navozuje otázky existence a smyslu – „zas zůstanou mi jen vzpomínky?“ toto zpochybnění pomíjivosti a významu prožitků dodává dílu hloubku.
Nedostatek dramaturgické struktury: I když jednotlivé obrazy a pasáže jsou silné, celková struktura díla může působit roztříštěně. Čtenář může mít potíže s následováním toku myšlenek a emocí, což může oslabit celkový dojem z díla.
Nejednoznačnost: Některé fráze mohou být pro čtenáře obtížně interpretovatelné. Pojem „zvrhlý představení“ je sice provokativní, ale jeho význam může zůstat nejasný a tím i podrážděně zanechat čtenáře na pochybách.
Opakování: Ačkoliv opakování může v některých kontextech posílit emocionální náboj, v tomto případě se může zdát, že některé obrazy se příliš často opakují, což by mohlo působit jako zbytečné prodlužování textu a odvracet pozornost.
Násilné přechody: Některé pasáže se zdají být překombinované nebo příliš náhle skáčou z jednoho motivu na druhý, což může narušit plynulost čtení a vést k zmatku.
Celkově lze říci, že „Zvrhlý představení“ je poeticky bohaté a emocionálně silné dílo, které nabízí mnohé podněty k zamyšlení a interpretaci. Silné obrazy, intimní prožitek a jazyková hra dělají z textu pozoruhodný literární příspěvek. Nicméně některé strukturalistické nedostatky a nejasnosti by mohly být překonány, aby se posílil jeho celkový účinek a jasnost. Přesto je to fascinující kousek poezie, který zanechává čtenáře s řadou otázek a pocitů, což je vždy vítané v literárním diskurzu.
28.11.2024