od: mapato
Anotace: óda na ženy...
obrázek: mapato ai
PŘÍRODA ŽENA
trpkost zeleně vinných hroznů
závodí se sametem dívčí kůže
stejně jako modrá obloha
s pomněnkou
či rubín s krásou rudé růže
neznám nic krásnějšího než nahé tělo ženy
hebké jako mech
její křivky marností přírody
vykouzleny
z té krásy tají se až dech
žena je příroda sama
když na zahrádce nahá
myje si ji hned časně zrána
aby byla čerstvá a voňavá
jak to luční kvítí
které teď plete se jí mezi
nohama
najednou se sehne
zaoblí se křivka jejích zad
prsa se houpou
boky se vlní
jako už tolikrát
když shýbla se pro jahůdku
ta touhu její pusy snadno splní
sotva smlsla si na jahůdce
obrátila se proti slunci
pak rozevřela paže
a objímala přírodu
tady venku
na své zahrádce
a příroda objímala ji
tu ženu všedních dní...
Dílo s názvem „Příroda žena“ vykazuje silné poznámky k propojení přírodních a ženských motivů. Na první pohled tato báseň navozuje harmonický obraz života, kde se ztotožnění přírody s ženou stává metaforou pro krásu a křehkost existence. V následující analýze se pokusím vyzdvihnout silné a slabé stránky tohoto literárního díla.
Silné stránky:
Tematická hloubka: Báseň se dotýká univerzálních témat krásy, přírody, sexuality a přirozenosti. Tato spojení nabízejí čtenářovi možnost zamyslet se nad vzájemnými vazbami mezi ženou a přírodou, což je v literatuře časté, ale stále fascinující téma.
Obraznost a jazyk: Použití obrazných výrazů, jako „trpkost zeleně vinných hroznů“ nebo „mech její křivky“, přispívá k živému a vizuálnímu pojetí textu. Dílo je plné estetických detailů, které pomáhají vytvářet emocionální zážitek.
Hravost s jazykem: Autor dokládá schopnost hrát si s jazykem a evokovat mnohé smyslové vjemy. Fráze jako „špinavý rukáv“ nebo „jahůdka“ jsou nejen obrazné, ale také nabízejí určitou lehkost, což je pro poezii vítané.
Symbolika: „Žena jako příroda“ je silná symbolika, která může čtenáře přivést k zamyšlení nad hloubkou této paralely a implikacemi spojenými s ženskou identitou, přirozeností a mateřstvím.
Slabé stránky:
Nedostatek struktury: I když volný verš může v některých případech poskytnout jistou svobodu, v této básni se může zdát, že některé pasáže postrádají pevnou strukturu a rytmus. Zvlášť v některých částech se zdá, že text skáče mezi obrazy, což může pro čtenáře působit chaoticky.
Přílišná doslovnost: Ačkoli se autor snaží o obraznost, občas se vyrovnává s tendencí k přílišné doslovnosti (např. spojení těla ženy s přírodou), což může vést k tomu, že sdělení nevystupuje tak silně, jak by mohlo. Čtenář může cítit, že by příliš doslovné popisy mohly být nahrazeny subtilnějšími metaforami.
Triviálnost některých motivů: Některé prvky, jako je shýbání se pro jahůdku, mohou na čtenáře působit jako klišé a lehce zbanalizované. To může oslabit hloubku textu, zejména pro čtenáře, kteří jsou obeznámeni s podobnými tématy v poezii.
Emocionální naléhavost: I když báseň evokuje krásu přírody a ženskosti, místy postrádá emocionální intenzitu a naléhavost, které by mohly hrdou oslavu těchto motivů posunout o level výše.
Celkově lze říci, že „Příroda žena“ je malebným a inspirativním dílem, které skrze silnou obraznost a tematickou hloubku přenáší sdělení o kráse a marnosti přírody i ženské existence. Přesto je třeba pracovat na struktuře a intimnějším výrazu, aby se umocnila zážitek a poselství, které se báseň snaží předávat.
08.12.2024