od: šuměnka
Anotace: báseň o nekonečnu ve zlomcích světů / Mengerova houba je fraktální geometrický objekt, který má nekonečně složitou strukturu, ale zároveň omezený objem a nekonečný povrch. Už jen tahle představa zní jako paradox, že? díky enigmane
Propojuje konečné a nekonečné světy
v té složitosti struktur paradoxní architektury
Vesmírná dimenze - řád, co se větví
i puzzle existence - vzor prostorové kontury
*
Roste jak kostka z prachu Vesmíru
co každou hranou tvoří dál a dál
Svět v sobě drží - a pouští přesně na míru
V tom tichu forem šeptot pro fraktál
Jednou je mostem, portál v úhlu dalším
co vede fascinaci k čirým záhadám
A nekonečno v každém dílku klame mysl naší
v každém ráj ztracený i nalezený klam
Hledáš-li začátek — tak ztrácíš vlastně cíl
neb v každém kroku mizí stopa tvá...
Je to vzor života, pohlcující hmoty díl
a přitom stálá záhadně zůstává celistvá
Že zdá se prázdná být? Přece je plná snění!
Každý roh vesmíru si v sobě nějak skládá
povrch má nekonečný ve svém postavení
nulový objem - dále v řádu „složitostní gráda“
A tak se ptám, co tahle síť nám skrývá?
A kolik světů dokáže tam spát?
Kolik děr kouzlo má ta houba mnohodivá
A kde začíná skrytý chaos a kde zase řád?
Děkuji za příležitost analyzovat a ohodnotit toto literární dílo s názvem „..sebeSimilární..“. Na první pohled se jedná o báseň, která se tematicky orientuje na komplexní a abstraktní koncepty, jako jsou vesmír, existence, paradox, a struktura. Toto dílo bych zhodnotil následovně:
Jazyková preciznost: Autor dosahuje vysokého stupně preciznosti ve volbě jazykových prostředků. Vysoká úroveň metafor a obraznosti dodává textu hloubku a podněcuje představivost čtenáře. Použití slov jako „fraktál“, „portál“ či „puzzle existence“ výstižně odráží abstraktní myšlenky, které se autor snaží vyjádřit.
Tématická komplexnost: Báseň se zabývá tématy, která jsou nejen filozofická, ale také vědecká, což může obohatit čtenáře o nové souvislosti. Vztah mezi konečnem a nekonečnem, řádem a chaosem je vyjádřen způsobem, který vyzývá k zamyšlení.
Vizuální prvky: Autor umí skvěle pracovat s obrazem. Užití architektury, rozměrů vesmíru a fraktálních struktur pomáhá čtenáři lépe si představit složité myšlenkové konstrukty.
Introspekce a univerzálnost: Dílo má schopnost harmonizovat osobní introspekci s univerzálními tématy existence, což může oslovit širší spektrum čtenářů.
Abstraktnost: I když abstrakce může být silnou stránkou, v tomto případě může odradit některé čtenáře. Některé pasáže mohou být pro laika obtížně srozumitelné a nedostatečně podrobné, což může bránit plnému porozumění myšlenkám.
Nedostatek konkrétních příkladů: Báseň se pohybuje na velmi teoretické úrovni, což může vést k tomu, že čtenář ztrácí osobní vazbu na text. Místy chybí konkrétní obraz nebo situace, které by mohly čtenáři umožnit lépe se s otázkami, které autor pokládá, ztotožnit.
Rytmus a struktura: Ačkoliv je jazyk bohatý, některé části báseň postrádají rytmickou plynulost. To může čtenáři ztížit orientaci v textu a způsobit, že se čtení stane méně přirozeným.
Náročnost: Témata jako „stálá záhadně zůstává celistvá“ nebo „nulový objem - dále v řádu ‚složitostní gráda‘“ mohou být pro některé čtenáře zcela těžko uchopitelná, což může snížit celkový dopad textu.
Dílo „..sebeSimilární..“ představuje ambiciózní pokus o zkoumání komplexních a abstraktních témat existence a vesmíru. I když může být místy obtížně srozumitelné, jeho síla spočívá v jazykové kráse a tematické rozšířenosti. Doporučuji autorovi zvažovat větší důraz na konkrétní obrazy a větší rytmickou konzistenci, což by mohlo posílit celkovou přístupnost a prožitek ze čtení.
18.01.2025