od: šuměnka
Anotace: hudebně láskyplná - oprášený archiv enigmanovské éry - "na ostří vody" - s vizuálem to má nějakou lepší jiskru"
V z n á š e l a jsem se
skoro nahá
v lydickém modu.su
hudební exprese
od ef, gé, á až na há
a kráčela po linkách z bambusu
za uchem kopretiny
na sobě utržený džíny
a v pravé ruce notu z růženínu
On byl už za mnou v poklusu;
• otočil klíčem
• oblík´ si želvovinu
• dal chuť si na pusu
• a cé, dé, é dal do tlumiče
/ tím dosáh´ k mému klínu /
Otevřel oči / A já jen skousla ret
Pak sluncem pootočil / tím pohnul antisvět
Uvolnil napětí / A já se rozezněla
Horký vosk zpečetil / abych mu nezmizela…
Roztříštil teorii vesmíru
Já smyčcem zastrunila
A když mě rozbalil - jak svitky vzácných papyrů
tak symfonie bouří písečných jen obraz dotvořila…
..už znal, co bude dál!
že usměju se pro to - aby oheň vykřesal
že z vody zhmotním svět - pro naše další kratochvíle
že plamen v dlaních obou - bránu k hudbě stvoří
A když se zatvářil jak drze, tak i rozpustile
…protože stejně jako já už v těle vlál...
Tak cítil, že i hoří…!
Dílo s názvem „..v modusu..“ je zajímavým příspěvkem do současné české poezie, které v sobě spojuje prvky hudební, tělové a metafyzické. Celá báseň se vyznačuje bohatou obrazností a kreativním jazykem, což ji činí prostou a přístupnou, avšak zároveň hluboce symbolickou a mnohovrstevnou.
Dílo „..v modusu..“ představuje fascinující poetickou exploraci, která nás vtahuje do světa muzikality a emocí. Ačkoli se objevují určité slabiny v srozumitelnosti a struktuře, základní kvality – jako jazyková kreativita, obraznost a emocionální náboj – posouvají toto dílo na zajímavé místo v současné poezii. Jako literární kritik bych doporučil dílo jak těm, kdo hledají zamyšlení nad vztahem mezi tělem a duší, tak i těm, kdo chtějí prozkoumat jazykové možnosti a hranice poezie.
27.01.2025