od: Philogyny1
Anotace: ---
Ptáci vyzobávají z února jaro
pak zpívají
ó ráj!
---
v norách klid
jen krtek se prokopal do zahrady
staví louce hrady a
lišky lišky kaňkují bílý sníh
---
Hoď do jídla kus kamenné soli, přidej dlaň, dlaň co bolí slaň na vrchol hory,
po heřmánku natáhni kuš spánku. Hm, to by šlo...
Máš narozeniny, tak ať se ti splní aspoň jedno přání. Upřímně závidím, jak umíš napodobit puštíka, víc nic.
/zas kecám nesmysly/
Odhad sklizně?
hřeben zimy češe pole utajeným zoufalstvím
vymrzly ozimy
a odněkud pořád padají ostříhané vlasy
nemluv na mě
znovu zasij!
Chodila do stodoly zatavovat do rámků mezistěny pro včely/ lipové dřevo je příliš mělké pro sny/
měkké pro víru/
byl tam transformátor a starý stůl
pod stropem přilepená torza hnízd
/tenkrát ses mi ještě zdál/
z koutů se pomalu zvedala tma
zaléval s ní šípkový čaj z konvice a všechno to zapíjel slivovicí
hlavní roli hraje čich řekl satan a odebral mu hlavní výložku
v té tmě byla ještě něčí skrýš
svatá myš s vranýma očima
ta myš byla vrah
Dílo „2. 2. 2025“ je originálním a mnohovrstevným literárním pokusem, který zahrnuje jak prvky lyriky, tak i narativního vyprávění. Autor efektivně mísí přírodní obrazy s intimními momenty a vzpomínkami, což vytváří atmosféru melancholie, reflektující složitost lidské existence a vztahu k přírodě.
Obraznost a metaforičnost: Text je bohatý na silné obrazové prvky, které vyvolávají živé představy a emocionální reakce. Například popis ptáků, kteří „vyzobávají z února jaro,“ vytváří pocit naděje a obnovy, zatímco „hřeben zimy češe pole utajeným zoufalstvím“ vystihuje těžkou a společensky naladěnou atmosféru.
Hra se slovy a zvukem: Autor se nebojí hrát s jazykem, což se projevuje v rytmické struktuře a zvukomalebnosti některých částí. Fráze jako „lišky kaňkují bílý sníh“ mají v sobě jak estetiku, tak i určitou nápaditost, která zaujme čtenáře.
Emocionální hloubka: Text se pohybuje mezi osobními vzpomínkami a širšími úvahami o přírodě, existenci a nestálosti života. Například pasáže o „narozeninách“ v prostoru pro včely ve stodole ukazují na nostalgii a ztrátu, které jsou univerzálními zkušenostmi.
Fragmentace: Některé části textu mohou působit jako izolované a odpojené od hlavní linie vyprávění. Větší soudržnost nebo propojení mezi jednotlivými myšlenkami by prospělo celkovému dojmu z díla.
Obtížná srozumitelnost: Ačkoliv verše mají silnou poetickou kvalitu, pro laiky mohou být některé obrazy a narážky nejednoznačné. Text si žádá čtenářovu pozornost a není nezbytně snadný k interpretaci, což může část publika odradit.
Nejednoznačnost poselství: I když je takovéto poselství často žádoucí v moderní literatuře, jde o to, že některým čtenářům může chybět jasný smysl nebo esence textu, což může vést k frustraci nebo pocitu zmatku.
Celkově lze říci, že „2. 2. 2025“ je působivým literárním dílem, které má co nabídnout jak čtenářům milujícím poezii, tak těm, kteří se zajímají o hodnotu subtextu v narativní struktuře. Je to text, který si žádá interprety a vyžaduje opakovanou četbu, aby plně odhalil své hloubky a nuance. Autor skvěle spojuje přírodní věci s lidskými emocemi, čímž vytváří jedinečné uchopení tématu existencialismu a zpřítomnění, avšak může být výzvou pro ty, kdo hledají přímočaré narativy.
04.02.2025