od: šuměnka
Anotace: eukleidovský prostor, v němž si dokážeme představit i prostory vyšších dimenzí - archiv / vizuál dle pokynů Sis
Buď řeky proud
co tok svůj žene skrz mé koryto
Buď slámy troud
co žárem svým mi dneska zasvítí
Buď vlídným přístřeším
ať zrakům cizím budiž ukryto
to, co nás potěší!
Co v splynutí dvě duše pocítí…
Buď vichru van
co dech svůj hrne skrz mé planiny
Buď pole lán
co úrodu svou dnes mi ponechá
Buď z nebe mrak
ať zvídavým náš prostor zastíníš
v čekání na zázrak!
Z hlubiny k vrcholu a možná mnohem výš…
Buď slunce zář
co teplem svým mě v chvíli rozpálí
Buď touhy tvář
co v přítmí šera bude pode mnou
Buď noci plášť
ať do magie kouzelné nás oba zahalíš
a hrom nás prašť
že žhavý pentagram je bližší nám než kříž…
Dílo s názvem „..s hlavou v záklonu..“ se jeví jako velmi zajímavé a emocionálně nabité. Autor zjevně čerpá inspiraci z přírody a vztahu mezi lidmi, což je patrné již v první části, kdy se prolínají přírodní motivy s osobními prožitky. Toto spojení je silným bodem textu, neboť se ukazuje, jak přírodní síly a prvky mohou odrážet a ovlivňovat lidské emoce.
Silné stránky:
Barevnost a obraznost: Autor vyniká schopností vytvářet silné a působivé obrazy. Například fráze „Buď řeky proudco tok svůj žene skrz mé koryto“ okamžitě vyvolává představu dynamického toku vody, což může symbolizovat i plynutí času nebo proměny v životě. Korýtko řeky se zde může chápat jako metafora pro jednotlivce, skrze kterého prochází životní zkušenosti.
Symbolika: Použití metafor jako „žhavý pentagram je bližší nám než kříž“ naznačuje možnou dualitu a vnitřní rozpor mezi tradičními hodnotami a touhami, které jsou blíže k osobnímu prožitku či magii. To dává textu hloubku a vybízí čtenáře k zamyšlení nad vlastními hodnotami.
Hravost s jazykem: Autor si hraje s jazykem, čímž vytváří rytmické průběhy a melodii, která příjemně zní. Fráze jako „Buď slámy troudco žárem svým mi dneska zasvítí“ evokuje pocit tepla a útulnosti a zároveň je zvukově i sémanticky atraktivní.
Slabé stránky:
Nekonzistence motivů: I když se v díle prolíná několik silných přírodních symbolů, někdy může vypadat, jako by dělily pozornost čtenáře. Například splynutí různých metafor a témat (říky, vichry, noci) může působit jako chaotické, což může čtenáře zmást v pochopení celkové myšlenky díla.
Nejasnost myšlenkového vyjádření: Některé metafory a symboly mohou být až příliš abstraktní. Věty jako „v čekání na zázrak“ nebo „z hlubiny k vrcholu a možná mnohem výš“ mohou postrádat konkrétní kontext, což může ztížit čtenářovu schopnost plně absorbovat podstatné poselství. Zjednodušení některých pasáží by mohlo posílit jejich dopad.
Chybějící vývoj: I když autor skvěle zachycuje momenty a pocity, může chybět jasná struktura vyprávění. Bez jednoznačné narace se čtenář může cítit ztracený, co se týče vývoje příběhu nebo myšlenky.
Celkově lze říci, že „..s hlavou v záklonu..“ je krásným a vysoce stylizovaným literárním dílem, které má své silné stránky. Přesto by autor mohl zvážit větší důraz na koherenci a srozumitelnost, aby jeho poselství zasáhlo širší publikum. Doufám, že tato analýza poskytne užitečné podněty pro jeho další práci.
06.02.2025