ChatGPT | Čím je měřena hloubka života?
od: malé srdce
Čím je měřena hloubka života?
Anotace: Takové jedno zamyšlení...
„Dřív jsem pomýšlel na nějakou rychlou smrt.
Ale člověku se umírá těžko.
Teď prostě umřít nemůžu.
Vždyť ani nevím,
pro co jsem ta dlouhá léta vlastně žil.“
( z filmu Žít od režiséra Akira Kurosawy )
.................................................................
Právě jste si přečetli slova jednoho umírajícího na rakovinu žaludku. Umírá a uvědomuje si, že vlastně ani neví, pro co ta dlouhá léta vlastně žil. Ono je to v podstatě velmi tragické a hluboce smutné zjištění, když člověk těsně před svou smrtí neví, co bylo smyslem jeho života. A tak se náš umírající ve zbývajícím čase noří do hluboké vnitřní introspekce a začíná rekapitulovat svůj život. Snaží se vědomě žít. Dokud ještě může a dokud bolest těla, není natolik silná, aby mu to znemožnila. Každý dotyk je pro něho maximálně živý - poprvé ho skutečně vědomě prožívá. Prochází oceánem slunečnic a dlaní hladí některé ze smějících se žlutých hlaviček a při tom cítí každý jeden, i ten sebemenší pohyb vánku; cítí pohlazení slunečního paprsku a tančí s bělásky po svém boku. Jeho žití najednou dostává úplně jiný rozměr, který je naplněný dosud nepoznanou opravdovostí života. Ještě žije a přichází na to, že jeden jediný den jeho života, vědomě prožitý, je pro něho hodnotnější než celý jeho život.
...
Někdy totiž opravdu stačí jen krátký okamžik,
abychom pochopili věčnost.
...
Takže, čím je měřena hloubka života? Odpovím Vám: Je měřena jeho opravdovostí. Kdo žije opravdově, žije svou věčnost. Drazí přátelé, každým ránem se probouzejme s pocitem, že žijeme svůj poslední den a potom dáme našemu životu ten nejopravdovější, nejúplnější a nejhlubší rozměr. A každý večer umírejme s vděčností na rtech za to, že jsme mohli naplnit svůj právě prožitý den opravdovostí života. Takový život nebude ničím jiným než požehnáním, jak pro vás, tak i pro druhé.
...
Ono je vlastně to umírání velice jednoduché, když si uvědomíme, že umíráme celý svůj život. Už jen tím, že se narodíme, už umíráme. A je to přirozené. Jako když květina vyraší ze svého semínka, dospěje do květu a své mladé poupě rozevře světu, aby svou vůní potěšila celé jsoucno na tu nepatrnou chvíli, než její okvětí opadne a ona uvadne.
...
Zamysleme se však nyní nad tím, co se stalo s vůní květiny? Sama květina žila svůj krátký život, ale její vůně zůstala nesmazatelným otiskem ve vzpomínce někoho, koho se dotkla. A i když květina zemřela, její vůně bude dál žít v srdcích těch, kteří se nechali květinou obejmout.
...
Jaké krásné je umírání…
Dílo „Čím je měřena hloubka života?“ od Zdeňka Vlhly je literární zamyšlení, které se dotýká hlubokých témat existencialismu, smyslu života, umírání a subjektivní zkušenosti skutečnosti. Text, inspirovaný citátem z filmu Akira Kurosawy „Žít“, se odvíjí od myšlenky, že opravdovost prožitku může být klíčem k pochopení hloubky lidského života.
Silné stránky:
-
Hluboká tematika: Autor se nebojí dramatické a nemařené reflexe o smyslu života a smrti, což je nesmírně silné téma, které se dotýká každého člověka. Jedná se o univerzální otázky, které oslovují široké spektrum čtenářů.
-
Vnitřní introspekce: Text je atmosféricky zpracován. Popis posledních okamžiků života je přesný a emotivní, čímž vytváří silný kontrast mezi bolestí umírání a nalézáním krásy v prožitých okamžicích. To vyvolává v čtenáři hluboké zamyšlení nad vlastním životem.
-
Symbolická jazyková obraznost: Použití symboliky (např. květina a její vůně) efektivně demonstruje myšlenku trvalosti vzpomínek a dopadu na komunitu. Autor úspěšně propojuje metafory s emocionálními tématy, což textu dodává vrstevnatost.
-
Motiv vděčnosti: Autor zdůrazňuje důležitost vděčnosti a života v přítomném okamžiku, což může být inspirující pro čtenáře a přinášet pozitivní pohled na život i ve tváří v tvář smrti.
Slabé stránky:
-
Klišé a abstrakce: Některé pasáže mohou čtenářům připadat příliš obecné nebo stereotypní. Fráze jako „žít svůj poslední den“ či „umíráme celý život“ se mohou jevit jako klišé, která berou na síle osobní reflexi.
-
Tonální nevyváženost: Ačkoli autor schopně zachycuje abstraktní umírání a introspekci, přepínání mezi hlubokými filozofickými myšlenkami a jemnými popisy přírody může vyvolat dojem tonální nevyrovnanosti, což může některé čtenáře odradit.
-
Přetížení myšlenek: Autor se snaží zachytit mnoho aspektů existence a umíraní v relativně krátkém textu, což může vést k povrchnosti v některých vyjádřeních. Hlubší analýza méně myšlenek by mohla textu poskytnout větší hloubku.
Závěrem lze říci, že „Čím je měřena hloubka života?“ je významným zamyšlením nad existenciálními otázkami, které může inspirovat a podnítit k introspekci. Ačkoliv se potýká s některými slabými stránkami, jeho silné emotivní a filozofické jádro z něj činí cenný příspěvek k literárnímu diskurzu o životě a smrti.
17.02.2025