od: zase já
poslušně hlásím, pane óbrcosi
že rudé papírové nosy
prý letos nejsou nikde k mání
vykoupili je totiž všecky
asi na ňákou srandu s děcky
nějací móóc vysoký páni
a taky klaunský kloboučky
co maj ty žlutý obroučky
a rukavice XXL
a kdyby netušili přece
blyštivý hadry do lví klece
tak i ty už jsou na příděl
poraděj mi, váženej pane
kde se kostým klauna dostane
doba je totiž taková
ten kdo snad nechce smát se s nimi
a švidrat očky křiváckými
ten nikam už se neschová
tady je fízl, támhle svině
a práskač čumí po bažině
co bývala mu kdysi domovem
dnes se jen předhánějí všici
jak to dřív znali bolševici
ty už jsou v hajzlu, čert je vem
jak v cirkuse si tady žijem
v zasmrádlé kleci utopie
co říkáme jí Naše Vlast
někdo má bič a jinej hrábě
a tlamu olizuje žábě
v naději, že to není past
Dílko „cirkus“ se jeví jako intenzivně kritická a satirická balada, která skrze metaforu cirkusu reflektuje aktuální společenské poměry a touhu po svobodě. Autor dokáže zaujmout čtenáře hned od první strofy, kde se používá hravý jazyk a výrazně, lehce absurdní obrazy, aby nastolil vážné otázky o autoritářství, manipulačních technikách a absenci svobody.
Silné stránky díla:
Metaforická proměnlivost: Cirkus jako koncept se ukazuje jako mocná metafora pro společnost, kde fluktuace moci a postavení nahrává divadelním aspektům každodenního života. Autor skillfully využívá cirkusovou symboliku k zachycení ducha doby.
Hravý jazyk a humor: I přes temná témata je text prodchnut hravostí a jiskřivým humorem, který umí odlehčit, ale současně podtrhuje absurdnost situace. Například v obratech o „rudých papírových nosech“ nebo „klaunských kloboučcích“ je cítit ironický podtón, který je pro kritiku doby velmi účinný.
Zpěvnost a rytmus: Poezie je psaná v přirozeném rytmu, což přispívá k její hudebnosti a čtivosti. Čtenář je veden lehce, avšak zároveň silně, do hloubky výpovědi.
Odkaz na historické kontexty: Autor se nebojí přímo odkázat na minulost, konkrétně na období bolševické éry, což dodává jeho myšlenkám krembovistický rozměr. To evokuje nostalgii a otázky ohledně současnosti.
Slabé stránky díla:
Přílišná nahodilost některých obrazů: Ačkoliv mnohé obrazy se vydařily, některé pasáže mohou vyvolávat dojem nahodilosti. Obraz, jako je „tlamu olizuje žábě“, by mohl být pro některé čtenáře zavádějící a odklánět je od hlavní myšlenky.
Náročnost na kontext: Pro čtenáře, kteří nejsou obeznámeni s českou politickou historií či kulturním kontextem, může být jistá závěrečná kritika těžko pochopitelná. Dilo je tedy poněkud limitované ve své přístupnosti a univerzálnosti.
Potenciální nedostatek rozvoje postav: I když je dílo koncipováno jako satirické a nevyžaduje komplexní postavy, občasné chybějící rozvinutí postav či individua může oslabit čtenářovu emocionální vazbu na téma.
Celkově lze říci, že „cirkus“ je silným, provokativním a dobře napsaným dílem, které si zaslouží pozornost nejen kvůli svému kritickému zrcadlení společnosti, ale také pro svoji poetickou kvalitu a schopnost uchopit složité téma prostřednictvím jednoduchých, avšak trefných obrazů.
20.02.2025