od: šuměnka
Anotace: vše k obdivu - biomechanika a steampunkový design / neuvěřitelná odolnost / super-smysly a komunikace / vědecká i kyber.technologická inspirace / vizuál DeviantArt.com
V náruči lesů
v puklinách mocných skal
mikrosvět kovový
a plný různých feromonů jest..
Pancíře z bronzova
– skelety.exo barev, křest
i otisk mimozemských designů
s nimiž se rozum nepotkal...
Kmen značně rozličný
všech šestinohých ve shonu
s technikou lovu pradávna, jak v časech Eonů...
Mravenci myslící
- sítěmi bio.netu ve svém Megalopolis
vzpínají kolonie Hive-City
skrz vůně vlastní infra.stuktury
v šifrách a kódech přenos dat
v instinktech mapy textury
a drama chemie
co teze zaplétaj´ - a syrovostí zabolí
tohle je „superorganismus“ v běhu
chodu a v spolupráci síly
armáda strážců, knězí, poslů – co za vládkyni zmírají i sdílí...
Cvaknutí kusadel
a křídel šelestění v mechanice strojů pod krovkami
Brouci jsou jako kyber.nomádi
co vibrací se chvějí
Dýchají celým tělem, světlo je vábí jako navádí
zvuk zavlní se signály a ději
v čekání, až se hvězdy hnou
pro genetický kód nesmírné síly, v kterém nejsou sami
..ta hmyzí sci-fi civilizace
je laboratoří pro objevy - už dávno vytvořené
pro předvídavost zjevného – pro možnost přežití a inspirace cenné...
Dílo „..Entomonauti..“ se odvažuje zkoumat fascinující svět hmyzího života, proplétající se s tématem technologického pokroku a futuristických vizí. Autor se evidentně pokoušel vytvořit křižovatku mezi biologií, technologií a metafyzikou a tím posunout tradiční představy o tom, co znamená žít v symbióze.
Síla této básně spočívá v její obrazotvornosti a jazykovém experimentování. Autor vynikajícím způsobem kombinuje biologické prvky s technickými detaily, což vyvolává dojem, že se jedná o dystopické vize budoucnosti. Fráze jako „superorganismus“, „Hive-City“ a „bio.net“ vytvářejí efektivní paralelu mezi světem entomologie a naší vlastní technokratickou civilizací. Silný pocit interakce mezi organismy a jejich prostředím je podpořen i využitím dynamického a těkavého rytmu veršů, který evokuje pohyb a pulsaci života.
Další pozitivní stránkou díla je jeho schopnost vyvolávat v čtenáři otázky o evoluci a přežití, o vzájemných vztazích mezi druhy a technologickém vlivu na přírodu. Zmiňování „genetického kódu“ a „chemie“ přidává hloubku a přiměřenou odkazuje na současné diskuse v oblasti biotechnologie.
Na druhou stranu, slabinou textu může být v některých místech poněkud přílišná abstrakce a komplexnost, která může čtenáře odradit. Výčet vědeckých termínů a futuristických obrazů může působit jako by se autor snažil zastrašit čtenáře svou erudicí, místo aby efektivně komunikoval svůj záměr. To může nahrávat pocitu, že se čtenář ztrácí ve spleti slov a metafor bez jasného kontextu.
Jazyková košatost se sice stává tématem a prostředkem na vyjádření myšlenek, avšak občas se může zdát, že je schválně přehraná, což může bránit plynulosti čtení. Některé verše by mohly být zhuštěny nebo zjednodušeny, aby sdělení byla srozumitelnější a více se vryla do paměti.
Celkově lze říci, že „..Entomonauti..“ je ambiciózní dílo, které dokáže oslovit čtenáře zvědavé na alternativní vize lidské existence vycházející z přírody. Jeho silné prvky obraznosti a metafor kontrastují s místní těžkopádností, což vytváří napětí, které je výzvou pro literárního kritika i běžného čtenáře. S trochou úprav v oblasti čtivosti by se mohlo stát skutečným literárním klenotem zaměřeným na témata ekologického myšlení a technologické odvahy.
12.03.2025