ChatGPT | Rádio (1)

od: Pavel D. F.

Rádio (1)

Anotace: Delší povídka z vesmíru "meziprostoru". Předchozí novelu a román z této reality jsem uložil na nejmenovaný literární web v bláhové naději, že jde o prostředí, které přežije aktuální krizi... A ne, Písmák to není.

Rádio

1.

Mlha se valí nad Prahou, podzimní jitro se dere do mého bytu a já poněkud nevrle vstávám, abych se vydal do práce. Do práce, kvůli které se mi před časem stalo pár divných věcí, na které jen nerad vzpomínám. Přesto mi to nedá a já po snídani volám šéfovi, beru si dovolenou, usedám k počítači a pouštím se do psaní. Pokusím se vypovědět historii posledních týdnů, třeba se mi pak uleví.

Ale od začátku. Jmenuji se Karel Obadal a pracuji jako technik dálkového spojení v ISF. Tuhle zkratku asi každý zná, přesto ji rozvedu: International Space Federation. Prostě spolek států, které se společně pustily do podmaňování se vesmíru.

Naše firma se zabývá vším možným, co s vesmírem souvisí. Stavíme orbitální stanice a kosmické lodě, provozujeme kosmickou dopravu, vyrábíme speciální produkty, kolonizujeme vhodné světy a pochopitelně hledáme planety podobné Zemi všude, kam až sahá meziprostor a ten sahá opravdu daleko.

Meziprostor je naše interní označení pro specifickou technologii dávných obyvatel přilehlých galaxií. Tyto bytosti si říkaly Anci a postavily podivné vesmírné křižovatky, do kterých se dá vstoupit od hvězd, kolem kterých je rozprostřena přenosová sféra. Stačí si jen vybrat červí díru v dané křižovatce a můžete se ocitnout u úplně jiné hvězdy kdekoliv ve vesmíru. Navigace je poměrně jednoduchá: kosmická křižovatka je vždy negativním obrazem galaxie, ke které přísluší. Každý zkušený kosmický cestovatel si ví rady.

Když před rokem přiletěla zpátky na Zemi hvězdná loď Fenix a kapitán Dittmannová předala federaci technologie, které získala výměnou za znalost meziprostoru od civilizace Rarků, dostal jsem i já příležitost poprat se s nejnovějším spojovacím zařízením, které umožňovalo kontakt na libovolnou vzdálenost ve vesmíru a to s okamžitou odezvou, bez zdržování protivně pomalou rychlostí světla.

Nadsvětelná komunikace znamenala průlom v dosavadním předávání dat mezi jednotlivými koloniemi a loděmi, které putovaly hlubokým vesmírem. První exemplář komunikátoru byl žárlivě chráněn bezpečnostní službou ISF, plány na stavbu dalších komunikátorů nikdy nesměly opustit přísně střežené laboratoře federace. ISF se rozhodla, že si na mezihvězdnou komunikaci vybuduje monopol a jelikož jde o nadstátní organizaci, nebylo síly, která by na tom mohla něco změnit.

Jak jsem k tomu všemu přišel já? Už před příletem Fenixu jsem se zabýval vylepšováním zařízení pro dálkovou komunikaci, dalo by se říci, že jsem z technologie postavené na rychlosti světla vymáčkl naprosté maximum. Bylo jen logické, že mne federace přizvala k praktické aplikaci nadsvětelného komunikátoru. Samotná konstrukce zařízení byla poměrně dost komplikovaná. Uměli jsme sice postavit další komunikátory, ale jejich principu jsme vlastně vůbec nerozuměli. Navíc bylo třeba zvládnout napojení komunikátorů na stávající datové sítě, vyřešit problém přenosových protokolů a frekvenčních pásem, poměrně dost práce pro celý tým lidí. Byl jsem jen jeden z nich, nikoliv nějaký lumen. Prostě jsem plnil zadané úkoly a potom další úkoly, které vyplynuly z těch původních, normální práce jako každá jiná.

Když bylo téměř vše vyřešeno, dostal jsem za trvalý úkol kontrolovat používání mezihvězdné komunikace jako správce nově vzniklé galaktické datové sítě. Prostě hlídat celý systém a v případě poruchy vyburcovat kolegy, kteří museli závady odstranit. Poměrně nudná práce. To se však mělo záhy změnit. Stačilo jen najít v síti zdroj dat, který nebyl registrován a nešlo ani o tvůrce technologie - Rarky.

Rozbor/analýza/hodnocení ChatGPT

Literární dílo "Rádio (1)" představuje zajímavou, i když poměrně klasickou sci-fi narativ, který se zaměřuje na technické aspekty vesmírné komunikace a její dopady na jednotlivce i společnost. Hlavní postava, Karel Obadal, se ocitá na rozhraní osobních a pracovních konfliktů, což poskytuje vhodnou základnu pro psychologickou exploraci a rozvoj postavy.

Jedním z hlavních silných stránek díla je jeho jazyková preciznost a schopnost autorovi vytvořit atmosféru podzimního rána, kdy se v protagonistovi mísí neochota a nostalgie. Vstupní popis počasí a protagonistova nálada výstižně připravují čtenáře na ponurou, ale zároveň fascinující podívanou do světa vesmírné technologie a etických otázek, které ji provází. Autor také efektivně využívá technickou terminologii, což dodává příběhu autentičnost a na místě spojuje sféru vědy a literatury.

Dalším pozitivem je komplexní konstruování fikčního světa. Když Obadal přibližuje technické detaily o meziprostoru a nadsvětelné komunikaci, vytváří se velmi uvěřitelný kontext, který se odlišuje od běžných kulis společnosti budoucnosti. Zpracování technologických prvků, ačkoli někdy může působit přetíženě, ukazuje na autorovu představivost a hluboké zamyšlení nad tím, co pro lidstvo znamená expanze do vesmíru.

Na druhou stranu, slabé stránky textu spočívají v občasném přehánění technických detailů, které mohou čtenáře spíše zmást než oslnit. I když technická preciznost může posílit autenticitu, je důležité, aby byl text dostupný širšímu publiku, a přílišná sofistikovanost může odradit neodborné čtenáře. Stejně tak se autor v některých pasážích zdá, že se rozplývá v technických deskriptorů, což brání plynulosti vyprávění a rozvoji zápletky.

Dále je zde otázka vývoje postavy. Karel jako protagonistka je zatím spíše pasivní, což se může jevit jako nevýhoda v příběhu zaměřeném na konflikt. Je zajímavé vidět, jak se jeho vnitřní boj s prací a vzpomínkami na "divné věci" vyvine, avšak rozvíjení jeho charakteru může vyžadovat více dinamizace a akce, aby se čtenářovi skutečně zžilo s jeho emocemi a motivací.

Celkově "Rádio (1)" nabízí čtenáři solidní základ pro zamyšlení nad technologickými a etickými otázkami současných i budoucích společností. Je to dílo, které se může odvíjet jako komplexní sci-fi příběh, avšak je třeba se zaměřit na vyvážení technického zpracování s emocionálním a psychologickým rozvojem postavy, aby se z něj stala koherentní a poutavá narativní zkušenost.

16.03.2025

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel