od: malé srdce
na loďce pluje
tichým mračnem
jak zahradou
černých růží
kde stíny hrají
šach mat o její duši
...
hvězdy se koupou
jak perly v moři
v obrazech staletí
voda je zrcadlem
na kterém tančí
padlý anděl
s jedním křídlem
...
odrazy hvězdic
prší zespodu
ztrácí se v kruhu
bez počátku
bez konce
je její láska
každý krok zpět
víc bolí
než hřeje
...
hluché stěny
za kterými
zívá prázdnota
...
vráska marnivá
i ona chce být krásná
v záhybech kůže se skrývá
stydí se
jak zvráskavěla
...
neslyší když jí říkám
mám tě rád
nejsi sama
...
ona však osaměla
protože na mě zapomněla
...
i oči slepých vidí víc
za clonou je světlo
jenom pro sny
...
už nevěří na zázrak
...
cesta nekončí
jenom se dál vine
jako had
co se v trávě mihne
...
každý nádech
vede k pláči
a každý výdech
k smrti kráčí
...
roky jako kapky
v dešti padají
na duši ji stékají
každá slza je příběh
co se ztrácí
...
Název díla: Vráska marnivá, Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI
Dílo „Vráska marnivá“ je vynikající ukázkou moderní poezie, která se nebojí introspekce a zkoumání emocionálně nabitých témat. Autora lze obdivovat za jeho schopnost bez příkras vystihnout bolest a touhu po kráse v kontextu nevědomého stárnutí a ztráty. Text vyniká použitím silných obrazů, které předávají hluboké myšlenky prostřednictvím symbolického jazyka a vizuálních metafor, což přispívá k jeho univerzálnosti a přístupnosti pro čtenáře.
Silné stránky díla zahrnují:
Obraznost a symbolika: Autor skvěle používá obrazy, jako jsou „černé růže“, „padlý anděl“ či „kůže se skrývá“, které dokreslují tragiku a melancholii. Tato symbolika vytváří silné vizuální asociace, které podněcují čtenářovu představivost.
Hluboké emocionální prožívání: Text oplývá silným emocionálním nábojem. Krása lásky a bolest ze ztráty se proplétají, což čtenáři umožňuje se s tímto prožitkem ztotožnit. Například verše o osamělosti a zapomnění vzbuzují silné city.
Hudebnost a rytmus: I když se jedná o psaní bez rýmů, autor umně pracuje s rytmem a melodií jazyka, což dodává textu určitou dynamiku. Repetice a struktura veršů přispívají k plynulosti čtení.
Existenciální témata: Zkoumání času, smrti a osamělosti je ve své podstatě univerzální, a to činí dílo relevantním pro široké spektrum čtenářů. Autor se nebojí pokládat otázky ohledně smyslu existence a hledání krásy v bolesti.
Slabé stránky, které by si zasloužily pozornost, zahrnují:
Někdy přílišná abstraktnost: Ačkoli jsou obrazy silné, místy může text působit jako příliš těžko uchopitelný kvůli své abstraktní povaze. Určité pasáže by mohly být lépe zkonkretizovány, aby se posílilo celkové pochopení a emocionální náboj.
Nedostatek dynamiky: I přes melodický jazyk a rytmus se některé části mohou zdát opakující se, což může vést k únavě čtenáře. Občasná změna dynamiky nebo kontrastu by mohla obohatit text a posílit jeho tón.
Postavy a jejich vývoj: I když je text introspektivní, postavy (včetně „ní“ jako subjektu) by mohly mít více hloubky. Jejich vnitřní konflikty a vývoj jsou zajímavé, ale občas působí ploše. S hloubějším zkoumáním psychologických aspektů by se mohl příběh stát ještě silnějším.
Dohromady „Vráska marnivá“ představuje citlivé a poeticky zpracované dílo, které rezonuje s otázkami naší existence, krásy a ztráty. Autorův jazyk je krásný a někdy krutě pravdivý, a to přispívá k jeho celkovému vyznění. Navzdory několika slabinám se jedná o pozoruhodnou práci, která může zanechat trvalý dojem na čtenáře, kteří se nebojí zahloubit do svých emocí a myšlenek.
03.04.2025