od: malé srdce
píšu slova na obrácený list
do prázdnoty vkládám písmena
...
EL
Á
ES
KÁ
A
...
pero píše něžné slzy
když se svět zdá opuštěný
každý tah je jako řez
co duši mou dál krájí
...
slova ze mě křičí
a papír zná víc
než kdo jiný
...
každé písmeno jak stín
co zůstalo v němém srdci
obálky bez srdíček plním tajemstvím
...
všechny ty řádky co psal jsem ti
zůstaly bez odpovědi
...
vyryté myšlenky
co nesmějí být slyšet
krmím obálky tajných přání
dopisy co nikdy neodletí
...
plním sny
co se nevrátí
...
papír mlčí
jediný mi věří
když bolest má se do něj vpíjí
v každé větě leží stín
...
na obálce žádné jméno
jen uvnitř slova
jak temná závaží
...
inkoust slzí na bílé ploše
vím že nikdy neodpoví
dopisy bez adresáta
osamělým srdcem letí
...
Název díla: Dopisy bez adresáta, Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI
Dílo "Dopisy bez adresáta" je jednou z těch literárních prací, které se hlouběji dotýkají pocitové a existenciální dimenze lidského bytí. Autorovo vyjádření emocí prostřednictvím veršů a symboliky je silným rysem této básně, která se prezentuje jako intimní dialog s prázdnotou a osamělostí.
Silné stránky díla spočívají především v jeho tematické hloubce. Autor se nebojí zprostředkovat složité emocí, jako je touha, osamělost a nerealizovaná přání, prostřednictvím jasné a přístupné metaforiky. Například používání obálky jako symbolu pro neodeslané myšlenky či city je velmi silné a účinné. Verše jako "pero píše něžné slzy" nebo "každé písmeno jak stín" zachycují jemnost momentu a vyvolávají silný emocionální prožitek, který se čtenáři snadno promítne do vlastních zkušeností.
Další pozoruhodný prvek je zvukomalebnost textu, která pomáhá utvářet atmosféru osamělosti a melancholie. Autor pečlivě volí slova, která se lépe do sebe zapadají a vytvářejí rytmus, jímž se čtenář může nechat unášet. Použití opakování a variace ve formě, například v refrénovitém návratu k "dopisy bez adresáta", dává textu koherentnost.
Na druhou stranu, je možné nalézt i slabé stránky. Některé pasáže mohou působit poněkud přehnaně emocionálně, což může u čtenářů vyvolávat pocit, že dílo se blíží k patosu. Pro některé může být tato otevřenost a přímočarost vyjádření až příliš intenzivní, což jim může zkomplikovat vnímání textu jako celku. Kromě toho se v některých místech zdá, že autor naráží na hranici klišé v použití určitých obrazů, což může snížit působivost a originalitu některých viet.
Shrnuto, "Dopisy bez adresáta" je silná báseň, která zprostředkovává intenzivní emocí a hlubokou introspekci, avšak zároveň riskuje, že se dostane na hranici emocionálního excesu a klišé. Dílo dokáže zanechat nezapomenutelný dojem na čtenáře, kteří se nebojí ponořit do vlastních citů a vzpomínek, avšak pro ty, kteří hledají větší odstup a subtilnější nuance, může být výpověď příliš okatá. Celkově lze říci, že autor vytvořil pozoruhodnou reflexi na témata osamělosti a nerealizovaných přání, a i přes drobné nedostatky si zaslouží pozornost.
09.04.2025